Ahoj Marion,

Už několik dní přemýšlím, že ti napíšu pár řádků, pár řádků díků. Těžko hledám správná slova. Protože díky, kterou k tobě cítím, se vůbec nedá vyjádřit slovy. Známe se jen šest měsíců, ale co jsem všechno díky tobě přežila, je pro mě nepopsatelně pěkné. Že máš takovou sílu, že víš tak krásně pracovat s lidmi a že lidem tak dobře rozumíš, o tom jsem předtím nevěděla. Díky tobě jsem se mohla lépe poznat, ty si ze mě odhodila všechno zlé a teď vidím, jak snadné je jít životem šťastně. Jednoduše je to tak, i když pro mnoho lidí nepochopitelné, protože skoro žádný nepracuje se svými pocity.
Tento pocit byl iu mě rozšířený, negativními myšlenkami, neustálým myšlením atd ... Díky tobě, Da Pavlovi jsem se naučila správně meditovat a najít cestu opět k sobě. Bláznivě krásný pocit. My lidé bychom měli více věřit svým pocitům a hlavu odpojit, ale my jsme byli tak vychováváni a někdy naše pocity více nepracují a my se tomu divíme, divíme se, proč nedosáhneme naplnění našich přání??? Jak můžeme mít předtím, než vyslovíme naše přání připravenou i odpověď "no, zase to nebude fungovat". S takovým postojem nemůže nic vyjít.
Ty jsi mi otevřela oči a dnes vím víc než tehdy, že si můžeme přát pro sebe všechno. Musíme jen sobě resp. přání věřit. A ještě jsem se naučila dávat si pozor co a jak člověk říká, nikdy nejsme sami a když člověk nesmyslně tára, může se to stát iv realitě.
Tak ráda bych měla tvé schopnosti a inteligenci, abych také mohla pomoci tolika lidem. Jedno vím: víra - důvěra - láska a vděčnost jsou nejdůležitější slova, jejich pochopení a integrování do našich pocitů by mělo být naším cílem! No ten, kdo se chce změnit, to i dokáže. Díky tvé pomoci jsem to za šest měsíců dokázala. Proto ti posílám ze srdce mou dík. Děkuji, že jsem tě mohla přes D. poznat. Můj život má dnes úplně jinou hodnotu než před šesti měsíci.
Už dnes se těším, že se znovu setkáme a jsem ráda, že jsem v tobě našla skutečnou přítelkyni.
S přátelským pozdravem J