Pomoc při výchově a komunikaci

Sny a magie s dětmi

Pomoc při výchově a komunikaci

Lorem ipsum dolor sit amet, sapien platea morbi dolor lacus nunc, nunc ullamcorper. Felis aliquet egestas vitae, nibh ante quis quis dolor sed mauris. Erat lectus sem ut lobortis, adipiscing ligula eleifend, sodales fringilla mattis dui nullam. Ac massa aliquet.

Děti jsou od přírody velmi magické bytosti. Řekněte dítěti: „Teď budeme dělat něco magického!“ a většina z nich bude okamžitě připravená začít :) S dětmi se komunikuje o mnoho jednodušeji a přirozeněji prostřednictvím nějakého příběhu, vize nebo pomocí nadpřirozených bytostí. Pro děti jsou tyto věci tak skutečné, jako je pro nás naše práce, obchodní schůzka, nakupování, dovolená a denní programy.

Léčivá síly snů a obrazů je dobře známá. Ale podle mého názoru mají příběhy a obrazy na děti mnohem větší vliv než na dospělé. Děti jsou od přírody důvěřivé. Jejich nadšení pro pohádky a jiné nadpřirozené bytosti je silné a čisté. Možná, že právě toto pomáhá neviditelným léčivým silám lépe proniknout dovnitř dítěte než dovnitř dospělého člověka, který se většinu času řídí logikou a rozumem.

Moje dcera a sny

Děti intuitivně vědí, co mohou a mají se svými příběhy a sny udělat. Můj den začíná povídáním o snech mojí dcery. Je to první věc, kterou mi řekne, když se vzbudí. Jednou mi moje 8letá dcera řekla: „Víš mami, někdy se jednoduše vzbudím uprostřed mého snu. A to se mi vůbec nelíbí. Myslím si, že všechny příbehy by měly mít svůj konec. Proto potom znovu zavřu oči a sním svůj sen dále.“ Na to jsem se jí zeptala: „Ok, a jak sníš potom dál? Sníš potom tak, že si představuješ svůj vlastní konec, nebo přijde něco jiného?“ Ona přikývla a vysvětlila mi to: „V mých snech si sním ráda vlastní pokračování, například, naposledy se mi zdálo o zajícovi, který utíkal po poli a já jsem ho chtěla chytit. Potom jsem se vzbudila, avšak potom jsem opět zavřela oči a snila dál…Utíkali jsme do lesa. Ale najednou se před námi objevila propast. Bylo to překvapivé a neočekávané…“

Děti mají úžasnou schopnost nadchnout se pro hry a pro magii. Je pro mě fascinující je pozorovat, protože ony nezaměřují svou pozornost na výsledek, ale na samotný proces. Například stráví půl hodiny vyráběním nějaké magické věci, například čarovné hůlky. Ale když ji dokončí a udělají s ní svoje kouzla, na které ji potřebovaly, hra končí. Okamžitě na všechno zapomenou a je jim jedno, jestli se nějaký výsledek dostaví nebo ne!

Stacks Image 1053477

Foto © Andrew Rich http://www.istockphoto.com I pmalenky

Na to, aby své magii uvěřily, nepotřebují žádný výsledek. Jejich sny a ten magický pocit během hry je pro ně dostačujícím důkazem. Jsem přesvědčená o tom, že právě to je jeden z důvodů, proč mají děti vždy tolik energie!

Jak pracovat se sny, když má dítě problém

Existuje mnoho, mnoho způsobů, jak používat sny, vize, obrázky a magii k tomu, abychom podpořili dítě, abychom ho povzbudili a abychom ho zbavili něčeho strašidelného nebo nepříjemného. Teď vám uvedu několik příkladů z mého vlastního života, které můžete použít pro svoje vlastní účely:

Strašidelný sen

Moje dcera měla jednou velmi nepříjemný sen. Byla skutečně velice vystrašená a trvalo dlouhou dobu, než byla schopná o tom mluvit. Ve snu se jí odehrávalo následující, jejími slovy:

„Je tam tmavá místnost. Černočerná tma. Cítila jsem, že tam něco bylo. Všimla jsem si dvou očí, něco mě pozorovalo. A potom jsem zpozorovala hlavu nějakého tvora, uviděla jsem jakousi obrovskou hlavu krokodýla! Potom jsem se lekla a probudila se..“

A potom už nechtěla spát. Bála se toho, že by se jí opět zdálo o tomto krokodýlovi. Tak jsem jí navrhla, že vstoupím společně s ní do toho snu a pomůžu jí postavit se tomuto zvířeti z očí do očí. Ona souhlasila. A dále je uvedeno to, co jsme prožily:

Já: „Zavři oči a pokus se znovu procítit tento sen. Opět si představ tu místnost…Co vidíš?“
Moje dcera: „Je tu tma. Nevidím nic.“
Já: „Je něco v této místnosti?“
Moje dcera: „Ano.“
Já: „Je tam ten krokodýl? Vidíš ho?“
Moje dcera: „Ano, je tu. Vidím ho.“
Já: „Co dělá?“
Moje dcera: „Pozoruje mě.“
Já: „Zeptej se ho, co chce a proč je tam s tebou.“
Moje dcera: „Říká, že mě chce vystrašit.“
Já: „Tak mu řekni, aby odešel z této místnosti a nikdy víc se nevrátil…Co ti řekl?“
Moje dcera: „Řekl, že ne.“
Já: „A teď si představ, že máš v ruce meč. Není to obyčejný meč. Je to velmi speciální světelný meč. Vypadá přesně tak, jako ten ve Star Wars. Z jeho nitra vychází silné světlo…Máš ho v ruce?“
Moje dcera: „Ano“
Já: „Jak se teď cítíš?“
Moje dcera: „Cítím se mnohem lépe.“
Já: „Teď řekni krokodýlovi, aby opustil tuto místnost a nikdy víc se nevrátil. A když ne, tak s ním budeš bojovat a poraníš ho! OK?“
Moje dcera váhá: „OK, pokusím se o to…“
Já: „Co dělá krokodýl právě teď?“
Moje dcera: „Je pryč,“ usmívá se.
Já: „Jsi odvážná. Jsem šťastná, protože už ti nikdy víc nebude moct ublížit!“

Tento sen se nám tedy podařilo vyřešit tímto způsobem. Ale možná by nebyl špatný nápad udělat si z takových strašidelných bytostí ve snech své spojence. Myslím si, že se nikdy přesně nedozvíme, co anebo kdo tato energie je. Když něco vypadá hrůzostrašně a nahání nám to strach, nemusí to zákonitě znamenat, že to chce našim dětem ublížit. Na prvním místě se snažme zjistit, co to je a odkud to přichází a snažme se dohodnout! Je možné, že takový nebezpečný tvor ve snu je váš skrytý spojenec! Ale pokud nic nepomůže a komunikace selže, použijme i svoji sílu.

Opakující se noční můra

Rituály s dětmi

Když měla moje dcera 5 let, měli jsme autonehodu. Nikdo se nezranil, ale naše auto bylo poškozené natolik, že jsme si museli koupit nové. Moje dcera byla překvapivě statečná. Plakala jen jednu minutu a pak se uklidnila!

Ale asi po týdnu nebo dvou začala mít noční můry. Myslím si, že autonehoda ovlivnila něco v jejím nitru a nepřicházelo to, když byla při vědomí, ale během spánku. Něco se potřebovalo manifestovat…

Když měla noční můru, tak nás nepoznávala. Nevěděla, kdo jsme, křičela a kopala nohama. Snažili jsme se ji vzbudit, ale potom to bylo ještě horší! Snažili jsme si s ní povídat, ptali jsme se jí, co se děje, ale ona nevěděla nebo byla vážně zmatená. Byli jsme z toho frustrovaní, vystrašení a nevěděli jsme, co máme dělat! Ona si ty sny nepamatovala, ani žádné obrazy z těchto snů ani nic podobného. Toto se opakovalo několik týdnů, ne každou noc, ale nemohli jsme si být jistí, zdali tato noc bude v pořádku anebo ne.

Jednou jsem o tomto problému řekla příteli, který se zabývá magií. Zeptal se mě, proč s ní nezkusíme udělat nějaký rituál, který by jí pomohl zbavit se tohoto problému. Tak jsme zkusili a ono to zabralo!

Myslím a cítím to tak, že není důležité jen něco udělat, následovat nějaké instrukce, ale přímo se zapojit do procesu a brát to seriózně. Věřit. Přizpůsobit rituál potřebám dítěte a víře a hodnotám dospělých, kteří rituál s dítětem vykonávají.

Já jsem s dcerou uskutečnila rituál následovně:

Požádala jsem dceru, aby nakreslila obrázek, ve kterém by zobrazila svůj sen. Ona v té době neuměla psát, nepamatovala si žádný obraz z toho snu ani nedokázala daný problém pojmenovat. Tak jsem ji požádala, aby daný sen znovu procítila a nakreslila svoje emoce, pocity z toho snu.
Potom jsme udělaly magický kruh, zapálily jsme svíčky tak, aby nic zlého nemohlo proniknout do kruhu. Zavolala jsem anděly, duchovní ochránce a jiné dobré bytosti, aby přišli a pomohli nám při tomto rituálu.
Následně jsme tyto pomocníky požádaly o pomoc. Poprosila jsem dceru, aby s nimi promluvila a řekla jim, co potřebuje a co chce. (Cítila jsem, že toto je o ní, a že by měla být do tohoto procesu zapojená aktivně a ne, aby jen seděla a sledovala, co se děje). Obrázek, který namalovala moje dcera, byl v tom kruhu s námi.
Ona ho ukázala božím pomocníkům a požádala je, aby ji této zlé věci zbavili. Na jejím obrázku bylo mnoho chaotických černých čar na bílém papíru. Vypadalo to opravdu zle a hrůzostrašně.
Když jsme cítily, že boží pomocníci souhlasili, že nám pomohou s touto záležitostí, pomodlily jsme se a ukončily jsme rituál. Rozloučily jsme se s pomocníky a zhasly jsme svíčky.
Potom jsme šly rovnou ke krbu. Oheň už byl založený, velký a silný. Řekla jsem své dceři, aby ten papír s kresbou zahodila do ohně. Také jsem jí řekla, že ta zlá věc v tom ohni shoří a už se z něj nevrátí. Že už jí nikdy víc neublíží. (Pokud nemáte doma krb, tak ho spalte v nějaké ohnivzdorné nádobě, například v hrnci a následně popel vysypte do záchoda.)

Choulostivý problém

Moje dcera mě jednou probudila a řekla mi, že má mokré pyžamo. Byla jsem velmi vystrašená a frustrovaná, protože se jí to už 4 roky nestávalo a taky proto, že už chodila do školy. Myslela jsem si, že se jí to stalo možná proto, že byla nachlazená.

Když jsem ji další večer ukládala ke spánku, řekla mi, že se cítí nejistá a že má obavy, co když se to přihodí znovu. Co potom? Nevěděla jsem přesně, co jí mám v té chvíli říct, co ode mě očekává. Chtěla jsem pro ni být oporou, aby opět získala pocit jistoty. Protože pokud by ztratila důvěru v sama sebe, mohlo by se to zopakovat.

A potom jsem dostala nápad.

Řekla jsem jí: „Pohodlně si lehni, tento problém vyřešíme velmi jednoduchým způsobem. Teď si velmi silně představuj, že je ráno, pyžamo máš suché a ty jsi velmi šťastná. Spíš dobře a hluboce. Máš tento obraz před očima?“
Moje dcera řekla: „Ano.“
Řekla jsem: „Tento obraz si teď neseš v sobě a bereš si ho s sebou. Někoho budeme hledat. Představ si, že stojíš před nějakou velkou budovou. Běž dovnitř… Vidíš tam mnoho schodů, dveří a chodeb. To je tvůj mozek a za každými dveřmi je kancelář, ve které je někdo, kdo je zodpovědný za některou část tvého těla. Teď zkus najít dveře do kanceláře, která je zodpovědná za tvůj spánek a močový měchýř. Našla jsi je?“
Moje dcera: „Ano!“
Já: „Ok, potom zaklepej a běž dovnitř. Osobě, kterou tam najdeš, dej svůj obraz a zeptej se jí, jestli by mohla dávat lepší pozor na tvůj problém. Udělala jsi to?!"
Moje dcera: „Ano.“
Já: „Tak teď otevři oči a popovídej mi, co jsi cítila a zažila.“

Moje dcera mi popovídala, že tam byly jedny velmi pěkné dveře s květinami, za dveřmi byla krásná zahrada a v ní byla víla. Mojí dceři se tam skutečně velmi líbilo a celá její sebedůvěra byla nazpět.
Problém byl vyřešený, ráno byla suchá a šťastná. Přesně tak, jako jsme si to večer předtím řekly.
„Návštěva“ této budovy mozku byla tak úspěšná, že jsme ji začali používat i při jiných problémech. Například na dceřino škytání (zašla do této budovy a svoji zprávu odevzdala jednomu milému pánovi Ucholakovi, kterého poprosila, aby zastavil škytání anebo bolesti břicha).
Věděla jsem, že vědomí pracuje s obrazy, vizemi a pocity.
Vědomí se neumí logicky spojit s našimi slovy nebo myslí. Takže když s ním chceme komunikovat, najděme nějaký obraz, který odpovídá skutečnosti, které chceme dosáhnout. Mozek je jako budova s obrovským množstvím místností, t.j. každá místnost v našem mozku má jedinečnou, speciální funkci. Když jsme přesvědčení o tom, že dítě dokáže najít to správné místo, tak ho dítě opravdu i najde. Když však pochybujete, zdali to bude fungovat, tak to fungovat nebude. Proto ani vědci nevědí všechno….

Stacks Image 36859

”Šamanské cesty” s dětmi

Moje děti milují pohádky. Jednou jsem dostala jeden nápad: „Proč bych jim měla stále vyprávět příběhy, které už někdo napsal? Bylo by přece skvělé, kdybychom si společně vymysleli svůj vlastní příběh!“ A tak jsme to zkusili. A moje děti to milují!

Vyzkoušeli jsme mnoho věcí. Často jsme cestovali do magického čarovného lesa plného magických bytostí. Zkoušeli jsme cestovat skrze portály, z jednoho místa na druhé. Proměňovali jsme se na zvířata a naučili jsme se létat! Možná se ptáte, jestli hraní si na věci, které s reálným životem nemají nic společného, nemůže být nebezpečné. Já si to nemyslím!

Děti se učí, aby dokázaly žít v tomto světě. Studují, získávají nové schopnosti a učí se, jak dávat na sebe pozor a žít svůj vlastní život. Ale zároveň musí zůstat věrné své duši, sobě samým. Potřebují místo, kde mohou načerpat energii a nabrat nové síly! A na to jim potom slouží jejich „imaginární“ svět.

Jednou jsme si udělali výlet do „tajuplného údolí květin“. Byl tam jeden starý moudrý muž, léčitel. Moje dcera byla tehdy nemocná, bolelo ji v krku. Zeptali jsme se tohoto moudrého starého muže, jestli by jí nemohl dát nějaký lék proti bolesti v krku. Když jsme dokončili tuto cestu, moje dcera mi řekla: „Víš mami, lék starého moudrého muže chutná jako med s česnekem.“ Byla jsem velmi překvapená! Výsledkem této zkušenosti bylo to, že jsem jí dala med s česnekem. Takže, co teď bylo „skutečné“? My sami rozhodujeme o tom, co pro nás je nebo není reálné!

Práce s malými dětmi

Když pracujete s malými dětmi (do 5 roků), je potřeba zvolit jiný přístup. Ony jsou ještě stále velmi silně propojené se svým vnitřním světem a nedokážou úplně pochopit význam našich slov, která jim říkáme. Nezaměřují celou svou pozornost jen na nás. Učí se na základě přímých zkušeností a zážitků. Pro ně je to JAK jim něco povíte důležitější, než CO jim povíte.

Pokud chcete jako rodiče pomoct malému dítěti, měli byste za prvé popřemýšlet o tom, co děláte a co říkáte, za druhé je potřeba pracovat především na sobě samých! Když jste v harmonii, spokojení a šťastní, je i vaše dítě spokojené a šťastné. Ale pokud máte problém, tak i vaše děti jsou nejisté a zmatené a nechovají se „dobře“.

Problémy s ušima

Moje malá dcera (3) byla nemocná. Byla nervózní a plakala. Byla sobota večer - „nejlepší čas na nemoc“ - když je všude zavřeno. Řekla mi, že cítí bolest v uchu. Věděla jsem, jak moc může něco takového bolet. Ležela na mně a hledala pomoc a útěchu. Rozhodla jsem se, že jí pomohu „svým“ způsobem.
Já: „Víš zlato, že existují andělé, kteří ti mohou pomoci vyléčit tvoje ouško?“
Moje dcera: „Opravdu?“
Já: „Ano, Teď přivoláme jednoho překrásného modrého anděla a poprosíme ho, aby ti pomohl. Chtěla bys ho vidět?“
Moje dcera se na mě velmi překvapeně podívala: „Ano.“
Já: „Nemůžeme ho vidět normálníma očima, ale můžeme ho vidět ve svém nitru. Zavři oči a lehni si na mě.“
Teď jsem řekla andělovi: „Prosím tě, milý modrý anděli, přijď k nám. Moje (jméno dítěte) je nemocná a potřebuje tvoji pomoc, aby se jí zahojilo ouško!"
Já: „Vidím ho přicházet. Vypadá jako překrásné modré světlo. Teď je ve tvém oušku. Víš, on je velmi, velmi maličký… Vidíš ho? Cítíš ho ve svém oušku?“
Začala jsem si v uchu mojí dcery představovat velmi silné a zářivé modré světlo.
Moje dcera: „Ano, vidím ho.“
Já: „To je dobře. To znamená, že je teď tady, aby ti vyléčil ouško.“
Chvilku to ještě potrvá…
Já: „Jak se teď cítíš? Je to lepší?“
Moje dcera: „Ano, už nemám žádné bolesti.“

Mnozí rodiče se ptají, jak nejlépe vychovávat svoje děti. Neexistují žádná univerzální pravidla, jak bychom měli něco dělat. Snažme se konat tak, abychom svým konáním dodávali dětem sílu, sebevědomí a posilovali jejich samostatnost. Buďme si vědomi toho, že neděláme všechno dokonale, každý den děláme mnoho chyb. Netřeba se kvůli tomu trápit! To, co je opravdu důležité, jsou dlouhodobé úmysly. Ve vztahu k dětem nemusíme být vždy jen dokonalí a stále se obávat, že uděláme nějakou chybu!

Existuje jedna báseň o dětech, která mi dodává sílu a která velmi silně ovlivnila vztah s mými dětmi:

Chalíl Džibrán: O dětech

Vaše děti nejsou vašimi dětmi. Jsou syny a dcerami Života, toužícího po sobě samém.
Přicházejí přes vás, ale ne od vás,
a i když jsou s vámi, nepatří vám.
Můžete jim dát svoji lásku, ale ne svoje myšlenky,
protože ony mají svoje vlastní myšlenky.
Můžete dát domov jejich tělům, ale ne jejich duším,
protože jejich duše přebývají v domě zítřka,
který vy nemůžete navštívit dokonce ani ve svých snech.
Můžete se snažit být jako ony,
nepokoušejte se však udělat je podobnými sobě.
Protože život nekráčí zpět a nezastavuje se při včerejšku.
Jste luky, ze kterých vaše děti
vyletují jako živé šípy.
Lukostřelec jasně vidí terč na cestě do nekonečna
a napíná vás z celé síly,
aby jeho šípy letěly rychle a daleko.
Kéž každý pohyb jeho ruky
je vám požehnáním,
protože tak, jak on miluje šíp, který letí do dáli,
tak miluje i luk, zůstávající v jeho dlani.

Stacks Image 1053396

O dětech,

ale i o našem vnitřním dítěti

Téma rodičovství je velice specifické a v jistém ohledu choulostivé. Proč? Inu, k rodičovství se zodpovědně mohou vyjádřit jen lidé, kteří reálně rodiči jsou. Zažili si s dětmi "svoje". Jinak jsou všechny úvahy o rodičovství jen čistou teorií a s praxí každodenního života nemají nic společného. Ve smyslu prožívání a hodnocení role rodiče jsou názory lidí, kteří nemají děti, úplně mimo.

*Důležitá poznámka: Všechno tady je napsáno o nám narozeném dítěti. Velmi podobně se však osudová hra vyvíjí i u osvojeného - adoptovaného - dítěte. Takže pokud jste i z této kategorie, můžete se klidně přiřadit k pravým rodičům. Také k vám dítě přišlo vlastní anabází a zkouší vás stejně jako vaše vlastní. Možná je to ještě komplikovanější než s tím pokrevním.

Takže pojďme se zaměřit na téma blíže:

Stacks Image 1053501

Dítě a naše spřízněná duše

Dítě, které se nám narodí, je naší spřízněnou duší, která se rozhodla vtělit prostřednictvím nás do této hmotné reality. K získání vlastních zkušeností a osobního rozvoje. Přitom si vzala úlohu být naším skvělým učitelem. Proto je pokaždé obtížné skládat životní zkoušky, jelikož nám je zadává zdánlivě tvoreček v našem područí, kus nás samotných. A neseme si v sobě jistotu, že je to naše krev a kousíček z nás.

Podíváme-li se na to z úhlu hluboké filozofie, všichni přece říkají, že se sebou zacházet můžeme a dá se to. Inu tak proč to nedělat, stáváme se tak AUTORITAMI. Úsměvné :-) Něco již prožité dává podmínky tomu, co bude dál žít a tvořit?!

Opravdu je to tak, jak píše Khalil Gibran v knize Prorok:

Stacks Image 1053415

Foto © Konstantin Yuganov http://www.fotolia.com I pmalenky

„Vaše děti nejsou vašimi dětmi.
Jsou syny a dcerami touhy Života po sobě samém.
Procházejí skrze vás, ale nevycházejí z vás,
i když jsou s vámi, přece vám nepatří.“

Vnitřní dítě

Velice důležitou součástí každé lidské bytosti je vnitřní dítě. Všimněte si, že ONO vlastně nikdy nezmizí z našeho života. Je tam stále, hravé, nedočkavé, spontánní, milující život a radost. I lidem na sklonku života je možné najít v očích záblesk - jiskru toho dítěte - a ještě paradoxněji je tu i chuť a vůle dělat něco "bláznivého". A to je právě projev toho neustále utlačovaného a vychovávaného vnitřního dítěte.

Určitě si každý z nás pamatuje situace, kdy mu nebylo rodiči porozuměno. Stále ještě cítíte trpkou příchuť padajících dětských slz zklamání. Neschopnost vysvětlit jednoduchost čtyřletého smýšlení komplikovanému ráciu dospělého. Potlačená emoce, jizva na duši. Přichází lékař v podobě vlastního potomka a situace se opakuje, jen v obrácených rolích. Je na nás, abychom řešili. Jinak než naši předkové. Pokud zvážíme všechny možnosti s moudrostí vlastní člověku, který kráčí za vidinou vědomého života, dá se i kritická situace zvládnout v konstruktivním a hravém duchu. Jak?

Především s láskou k sobě i svému potomkovi. Je k tomu potřeba i řádná dávka nadhledu, který získáme postupně trénováním se v životě. Nikdo z nás "nespadl z nebe učený". Chyby se stanou každému, jde o to přiznat si je. Je to díl z našeho koláče této hry. Dítě se v tom moc nevyzná, je jednoduše dítě. Pokud situaci nezvládneme, počkáme, až hlavy vychladnou a přehodnotíme sami sebe. Vždyť už jsme "velcí" a můžeme být i velkorysí. Určitě neztratíme úctu svého potomka, když při "smířlivém rozhovoru" přiznáme svou chybu. Stejně jako co nejpravdivěji vysvětlíme, co nás v situaci rozčílilo a proč jsme jednali tak prudce. Dítě je chápavé a především milující svého rodiče. Uzná i naši reakci a při správném výkladu přehodnotí i své postoje. Získá informaci, co se dělá a co se nedělá. Plus vložená láska do společného rozhovoru z naší strany HOJÍ. Hojí i jizvu našeho vnitřního dítěte, hojí i poranění našeho potomka.

Stacks Image 1053430

Foto © BillionPhotos.com http://www.fotolia.com I pmalenky

Krásné šílenství smiřování neuvěřitelně sblíží obě strany. Co víc si můžeme přát? Dítě i dospělý našli cestu k sobě. Dítě naučilo sebe i dospělého. A rodič - vnitřní dítě - má zážitek z dětsví uzavřený. Proto taková úleva i na straně dospělého.

Vyzkoušejte sami, uvidíte, oceníte... :-)

Sny a magie s dětmi

Cítíte se nemocný, slabý nebo úplně bez energie? Lidé velmi často sahají v takových situacích po lécích. Ale užívání takovýchto léků problém často ještě zhoršuje. Dokážeme vám pomoct vaše zdravotní problémy překonat - a to bez použití zázračných prostředků a tabletek.

Tady nás můžete kontaktovat, těšíme se na vás.

Logo Ochranná magie

Požádej o predbežní bezplatní analýzu a začni s jej pomocí ješte dnes vylepšovat svoje vztahy, komunikaci a ochranu

Máte problémy ve svém milostném životě a nevíte, jak dál?
Možná jste také konfrontováni s něčím, co jste doposud považovali za nemožné: „prokletí, démoni“? Možná byste chtěli nahlédnout do možné budoucnosti nebo potřebujete vědět odpovědi na vaše otázky?

Můžete nás navštívit i osobně za účelem rozhovoru nebo společné meditace.

Centrum pro bílou magii

Přijďte a prociťte hluboký duchovní mír našeho chrámu. Najděte rovnováhu, mír a novou inspiraci v našich posvátných prostorách. U nás zažijete konzultace zaměřené na vás problém jakož i meditační semináře a pravidelné přednášky o bílé magii, o voodoo a duchovních otázkách.