Meditace: Co to je?

Tipy & Triky & Návod

Meditace

Co je to meditace?

Meditace je technika, pomocí které se člověk učí kontrolovat své vlastní myšlenky, rozumět svým pocitům a poznávat sebe sama. Meditace je technika, při které člověk vstupuje sám do sebe a pozoruje své vnitřní procesy a řídí je. Nejsme pouze tímto tělem, myšlenkami a pocity, ale i tím, co se dá označit jako vědomí, duše, světlo a radost. Věřit tomu však nestačí. Meditace je metoda, která to člověku pomáhá rozpoznat a zažít. Je to metoda, při které se člověk učí vypnout myšlenky a hlavu a čerpat energii z Tady a Teď.

Někteří lidé jsou toho názoru, že meditace představuje únik z našeho života, před našimi bolestivými pocity, nebo dokonce od reality samotné. Ve skutečnosti představuje meditace přesný opak. Meditace znamená vystoupit z hluku okolního světa a vrátit se zpět k jednoduché a klidné jasnosti zde a nyní. Meditace znamená zastavit se a podívat se tváří v tvář realitě. V meditaci prozkoumáme naši mysl otevřeně a upřímně, aniž bychom cokoli popírali.

Existují věci, které nelze změnit. Přesto si užívejte to, co je Tady a Teď. Změňte své zaměření prostřednictvím meditace a vizualizace. Vždy existuje cesta. Kdo hledá, najde!

Meditace

Všichni chceme být šťastní

Meditace je stav, ve kterém meditující zcela nebo částečně zaměřuje svou pozornost dovnitř, na své myšlenky, pocity a tok energie, aby je sledoval a učil se je kontrolovat. Zároveň se meditující pokouší poznat původ svých myšlenek a pocitů i směr proudění energie.

Všichni chceme být šťastní. Navzdory moderní technice a všemu pokroku jsou dnes lidé ještě ve větším stresu, než kdykoliv předtím, a nejsou zrovna nejšťastnější. Od dětství jsme naprogramováni tak, abychom něco chtěli a potom toho dosáhli. Na tom není nic špatného, dokud nám naše cíle a přání nebrání v tom, abychom byli šťastní. Máme mylnou představu, že až poté, co něčeho dosáhneme nebo se někým staneme, až si o nás něco myslí ostatní nebo nás uznávají, až tehdy budeme šťastní a spokojení. Takto to ale nikdy nebude…

ZDE si můžete koupit naši meditační MP3!

Meditace je stav, ve kterém meditující zcela nebo částečně zaměřuje svou pozornost dovnitř, na své myšlenky, pocity a tok energie, aby je sledoval a učil se je kontrolovat. Zároveň se meditující pokouší poznat původ svých myšlenek a pocitů i směr proudění energie.

Všichni chceme být šťastní. Navzdory moderní technice a všemu pokroku jsou dnes lidé ještě ve větším stresu, než kdykoliv předtím, a nejsou zrovna nejšťastnější. Od dětství jsme naprogramováni tak, abychom něco chtěli a potom toho dosáhli. Na tom není nic špatného, dokud nám naše cíle a přání nebrání v tom, abychom byli šťastní. Máme mylnou představu, že až poté, co něčeho dosáhneme nebo se někým staneme, až si o nás něco myslí ostatní nebo nás uznávají, až tehdy budeme šťastní a spokojení. Takto to ale nikdy nebude…

ZDE si můžete koupit naši meditační MP3!

Meditace Návod

Foto © Spanishalex http://www.istockphoto.com I pmalenky

Proč bych měl meditovat?

Zdroj síly, moudrosti a zdraví

Nejdříve chceme dokončit školu, pak získat dobré pracovní místo, pak dobrého partnera, pak zdravé děti, pak dům, dovolenou... Už jsme toho dosáhli hodně, ale štěstí stále jaksi nepřichází. Proč? Protože šťastní můžeme být buď Teď a Tady, s tím co máme teď a takoví, jací nyní jsme, nebo nikdy.

Je velmi těžké zůstat v životě soustředěný a zároveň uvolněný. Místo toho, abychom se soustředili na jednu věc, necháváme se neustále rušit a rozptylovat našimi vlastními obavami a myšlenkami. Často se cítíme vyčerpaní a vyhořelí. Meditace dokáže tento stav zvrátit. Její blahodárný vliv na naše zdraví byl již mnohokrát prokázán. Přesto jsou mnozí přesvědčeni, že meditace pro ně není vhodná. Pravděpodobně o ní nemají dostatečné množství informací…

V případě zájmu o absolvování nezávazného telefonického rozhovoru, nebo o kontaktování e-mailem klikněte ZDE.

Správně meditovat

Foto © DanielBendjy http://www.istockphoto.com I pmalenky

Biela mágia Pentagram

Potřebu konečně vypnout, přijít opět na jiné myšlenky, vystoupit alespoň na chvíli z každodenního kolotoče povinností, zbavit se stresu, vytvořit si svůj vlastní prostor a možnost rozvíjet nové myšlenky a cíle - tato přání zná pravděpodobně většina z nás.

Obvykle získáváme potřebnou rovnováhu tím, že se prostě vyspíme, odpočineme si, zatančíme si, nebo se věnujeme nějaké své zálibě. Ne vždy jsme však schopni zbavit se napětí následujícím způsobem. A co potom? Pak jsme nuceni hledat jiné způsoby. A právě meditace se může stát jedním z nich, protože je to především metoda relaxační. Pro všechny vědecky ověřené metody relaxace platí, že tomu, kdo je ovládá, pomáhají nejen zůstat klidným ale zároveň ho učí i alternativním způsobům reakce na stres. Stres může představovat zátěž v každodenním životě, se kterou se dokážeme klidně vypořádat, nebo nabude podobu chronické bolesti, která se snáší mnohem hůř.

K životu plnému námahy a úsilí patří období odpočinku, uvolnění a relaxace.

Zejména v případě chronického stresu, když nedokážeme najít způsob, jakým bychom mohli změnit situaci způsobující stres a všechny strategie, kterými se vůči němu bráníme, selhávají, je čas se zastavit, uklidnit se a najít alternativní cesty k jeho zvládnutí. Zde přicházíme my s meditačními technikami, za pomoci kterých je to skutečně možné.

Jak mám meditovat?

Bílá magie: Cesta k sobě samému.

Ať už mluvíme o koncentračních cvičeních, nebo Bensonově metodě, józe, Tai Chi či zenové meditaci - všechny tyto metody představují mentální cvičení, které v sobě zahrnuje tento proces: "meditující člověk sleduje své duševní stavy a procesy. Vědomě při tom procvičuje přetváření vlastního vědomí."

Meditace zklidňuje tělo a mysl a pomáhá nám v tom, abychom sami k sobě dokázali zaujmout shovívavější postoj. Ale jak můžeme tohoto stavu dosáhnout? Jako účinný prostředek zvládání stresu se osvědčila koncentrace na vlastní dýchání:

"Prostřednictvím vědomého dýchání můžeme lépe vnímat naše vnitřní potřeby, prostřednictvím něj se dokážeme ztišit a zklidnit."

Co je to meditace

Foto © Pavol Malenky I Marion Daghan-Malenky I Daghan-Malenky GmbH

Fyzické reakce na stres, jako bušení srdce, se dají tímto způsobem výrazně ovlivnit, důsledkem čehož jsou pocity vnímány a prožívány jako méně dramatické a znepokojující. To je důvod, proč jsme po meditaci nejen fyzicky uvolnění, ale cítíme se i mentálně a citově klidní a vyrovnaní. Tento účinek meditace nepředstavuje žádný nepochopitelný zázrak. Stavy "uvolněný" a "úzkostlivý" se vzájemně vylučují, nemohou existovat současně. Úplná koncentrace na náš vlastní dech nás osvobozuje od neustálého plánování a bolestného uvěznění v nekonečných myšlenkách, pomáhá nám udržet si od nich zdravý odstup a je proto velmi efektivní.

Toto přerušení toku myšlenek, ke kterému dochází během koncentrace a introspekce, nám dává více možností. Kromě krátkodobého snížení napětí získáme možnost pozorovat vlastní situaci z jiného úhlu pohledu, případně ji přehodnotit. To, zda pociťujeme stres, závisí především na našem hodnocení. Ke chronickému, zdraví škodlivému stresu, nekontrolovatelné stresové reakci dochází pouze tehdy, když jsme uvízli v situaci, kterou vnímáme jako nepřípustnou a nesnesitelnou, a z ní se nedokážeme osvobodit za pomoci běžných reakcí. Pokud se zastavíme a dokážeme situaci pozorovat s jistým odstupem, máme možnost to, co způsobuje náš stres, přehodnotit a vnímat jako "výzvu", a tak to změnit na problém, který se dá řešit. Například, můžeme rozchod nebo rozvod vnímat jako katastrofu nebo jako příležitost dát věcem v našem životě nový směr, výpověď nám může poskytnout příležitost, abychom znovu zvážili, jaký typ práce bychom chtěli skutečně dělat. Mohou se také objevit nové způsoby léčení chronického onemocnění.

Základní meditační praxe spočívá v tom vlastní myšlenky "pozorovat a nechat proudit bez hodnocení.“ Může to znít banálně, ale zatímco zvenčí pozorujeme a zkoumáme své vlastní myšlenky a sledujeme sebe samé, získáváme tak nové důležité poznatky. Už tato schopnost sledovat myšlenky s odstupem pomáhá zrušit naši identifikaci, ztotožnění se s našimi vlastními myšlenkami.

A to znamená možnost, že teoreticky bychom měli být schopni myslet i na něco jiného. Přesně proto se při meditování mohou objevit různé pocity jako svědění chodidel, pálení v nohách, v takovém případě bychom měli zůstat klidní - měli bychom pocity a myšlenky vnímat a nechat je volně proudit. Ten, kdo to dokáže, už položil základní kámen pro mechanismus úniku z nekonečného kolotoče, ve kterém se odehrávají naše uspěchané životy.

Měření mozkových vln elektroencefalografem (EEG) a zkoumání našeho mozku pomocí magnetické rezonance (MRI), ukazuje, že v našem mozku probíhá neustálá aktivita. Při meditování je mozek sice také velmi aktivní, ale model této aktivity a náš duševní stav jsou podstatně odlišné. Místo toho, abychom se myšlenkami zabývali, následovali je a vytvářeli další myšlenky, pozorujeme je klidně - a sledujeme jak se uklidňují...

"Cvičením se učíme dívat se na věci z jiné perspektivy, přestáváme se identifikovat se všemi našimi pocity a myšlenkami. Tento odstup v nás také vytváří rostoucí důvěru, že je možné v nás znovu rozpustit i ta největší vnitřní dramata. Pokud se nám to podaří, zamezíme tím vstupu nevhodných myšlenek do naší mysli."

Meditováním nebude posílena jen naše důvěra, že můžeme kontrolovat naši mysl. Prostřednictvím soustředěné introspekce se staneme také citlivějšími a vnímavějšími ke všemu, co prožíváme. Překrásně zbarveného podzimního listí či jasně modré oblohy si v koloběhu každodenního života všimne jen málokdo.

Literatura:
  • Steve Hagen: Meditation – beginnt jetzt genau hier! Windpferd, Obersdorf 2010
  • Ulrich Ott: Meditation für Skeptiker. Ein Neurowissenschaftler erklärt den Weg zum Selbst. O. W. Barth, Frankfurt 2010
Centrum pro meditaci

Foto © Pavol Malenky I Marion Daghan-Malenky I Daghan-Malenky GmbH I Skúsenosti Espenauer Str. 10, 34246 Vellmar

Pozornost je energie. Když po něčem toužíme, přitahujeme to. Když máme z něčeho strach, přitahujeme to stejně tak.

Hudba a slova jsou sice zvuky, ale jejich prostřednictvím je možné vytvořit i ticho, klid a pohodu.

Cítíte se frustrovaně, bez motivace, bez energie a nevíte proč? Takové pocity často pramení z určitého vzorce chování, trendů nebo určitého stereotypu, kterým se poddáváme, aniž bychom si toho všimli. Tyto vzorce chování a stereotypy dokážeme změnit tak, abyste vědomě ovlivňovali svůj život více pozitivně než negativně. Můžete dosáhnout všechno, pokud do toho vložíte svého ducha a své srdce. A my vám s tím pomůžeme!

Zavolejte nám nebo nás kontaktujte e-mailem. Těšíme se na vás!

Vystresovaný? Managerr? Vrcholový sportovec? Nabízíme vám na míru vytvořené stres management a meditační semináře!

Meditace

Šest pokladů.

V našem nitru leží ukrytých šest výjimečných schopností, které nám pomáhají pochopit duchovní cestu a překonávat vnitřní a vnější bariéry a překážky.

Pomocí meditace a dodržování etických principů dokážeme očistit našeho ducha, vědomí, intelekt a ego, dokážeme překonat falešné připoutání a špatné vlastnosti a dokážeme také proměnit energie destruktivní na energie pozitivní.

Tyto poklady jsou následující: Shama, Dama, Shraddha, Titiksha, Uparati, Samadhana.

Shama je vnitřní klid a mírnost. Tyto dosáhneš tehdy, když stáhneš ducha a smysly ze shonu vnějšího světa a soustředíš se na vnitřní Já.

Dama znamená sebekontrolu. V rámci ní rozumem (Buddha) krotit smysly, myšlenky a pocity, takže necválají sem a tam jako splašené koně; dokážeš se vyvarovat neuvážených činů a ušetřit svůj život od následných problémů a utrpení.

Meditace

Foto © miljko http://www.istockphoto.com I pmalenky

Shradda: důvěra. Důvěra je něco velmi podstatného nejen v duchovním, ale i v každém světském vztahu. Kde se ztratí důvěra, roste pochybnost a pozvolna zničí lásku. Komu můžeš důvěřovat? Především sobě samému. Mnoho lidí však svou důvěru v sebe samého ztratilo.

Důvěru ve svou cestu a svou roli máš z toho důvodu, aby tě od nich nemohl nikdo a nic odvést nebo zcela odradit. Cesta k celistvosti vyžaduje bezpodmínečnou důvěru.

Když ses jednou pro nějakou cestu rozhodl, nedej se odradit obtížemi. Zůstaň v dosažení toho, co sis předsevzal, co nejhlouběji přesvědčen a říkej si s vnitřní jistotou: "Dokážu to". Neříkej si: "Zkusím to". Tím se pouze ochromíš. Postav se k šanci odvážně, protože ti ji nabídnul osud a nech výsledek svého snažení v rukou božích.

A za další, daruj svému mistru a Bohu absolutní důvěru. Když neustále pochybuješ, nemůžeš spatřit pravdu, i kdyby stála přímo před tvýma očima.

Uparati znamená být nad věcí, nebýt na ničem závislý a ničeho se nebát. Když přistoupíš ke všemu co tě potká pozitivním způsobem, nic ti nemůže způsobit skutečnou škodu, protože si dokážeš odnést hodnotné ponaučení i z nejnešťastnějších událostí. Obavy a problémy vznikají pouze tehdy, když se člověk bojí, že něco ztratí. Bohatý člověk, který se obklopí strážci, zdmi a zámky, je ve skutečnosti vězněm svého majetku.

Titiksha je vyrovnanost a duševní síla. Každý ví, že v životě se znovu a znovu setkáváme s překážkami a obtížemi. Bylo někdy Bytí zcela bez problémů? Neztrácej nervy ani když situace vypadá beznadějně. Mysli na to, že nic netrvá věčně. Neměnné a věčné je jen Já. Všechno ostatní je nestálé a proměnlivé, protože čas jde nezadržitelně kupředu. Tělo se mění každou vteřinou; stejně se neustále mění myšlenky, pocity a situace. Nikdy nezoufej, i kdyby se ti mělo někdy vodit špatně. Modli se k Bohu, aby ti dal Titikshu, vnitřní sílu, statečnost a vytrvalost.

Samadhana, poslední ze šesti pokladů, označuje vnitřní koncentraci a orientaci na cíl. Nikdy neztrať cíl z očí. Když se objeví problémy a překážky, klidně se usaď, zavři oči a přemýšlej o situaci. Když ti hrozí, že tě přemůže nával zlosti a vášní, nejednej hned. Drž si odstup a pouze pozoruj své pocity.

Mahaprabhuji řekl: "Když jsou vlny vysoké, neměl by se člověk potápět v moři za perlami." Počkej tedy, dokud se tvé vnitřní vlny částečně nevyhladí.

Samadhana znamená i zcela nezávislé stažení se do sebe a pozorování se. Když trochu uklidníš vnitřní vlnění, můžeš se ponořit hluboko do svého Já. Pouze tam můžeš zažít pravdu a realitu a pochopit význam všech těžkostí a utrpení. Tím, že stáhneš ducha dovnitř od vnějších věcí, dokážeš se spojit s vyšším vědomím v sobě, které umí odpovědi na všechny tvé otázky.

Vystresovaný? Manažer? Vrcholový sportovec? Nabízíme vám na míru vyrobené stres management a meditační semináře! Kontakt.

Cítíte se frustrovaně, bez motivace, bez energie a nevíte proč? Takové pocity často pramení z určitého vzorce chování, trendů nebo určitého stereotypu, kterým se poddáváme bez toho, abychom si toho všimli. Tyto vzorce chování a stereotypy umíme změnit a ovlivnit tak, abyste vědomě ovlivňovali svůj život více pozitivně než negativně. Můžete dosáhnout všeho, pokud do toho vložíte svého ducha a své srdce. A my vám s tím pomůžeme!

Zavolejte nám nebo nás kontaktujte e-mailem. Těšíme se na vás!


Které meditační techniky jsou pro mě ty pravé?

Pozorovat a nereagovat? Dechové techniky a pozorování? Koncentrace na mantry, yantry, na afirmace a na světlo? Koncentrace na anděla, introspekce, astrální cestování nebo vizualizace?

To je velmi dobrá a podrobná otázka. Výběr meditační techniky závisí na tom, jak dlouho už člověk medituje a jakých pokroků již dosáhl. Také to záleží i na každodenních potřebách. Čeho tím chci vlastně dosáhnout?

Na tyto otázky nelze odpovědět obecně. Například jaký běžecký trénink je pro mě vhodný? Je daný člověk začátečník nebo už má za sebou dlouholeté zkušenosti? Chtěl by si tento člověk zlepšit svůj běh na 100 m nebo se chce připravit na maraton? Projdeme si zde jednotlivé techniky a vysvětlíme si, která z těchto technik je nejlepší a proč.

1. Na začátku je nejlepší technika "Pozorovat a nereagovat“, jednoduše zaměřit pozornost na svůj dech, své tělo a energii. Když se vaše pozornost vytratí, zkuste se soustředit opět na dýchání a na své tělo. Tato technika je základní meditační technikou. Tuto techniku ​​aplikujeme opakovaně. Pomáhá nám poznat a také pochopit to, že nejsme jen našim tělem, ale jsme i našimi myšlenkami, našimi pocity a jsme něco jako věčná duše. Když budete tuto techniku ​​praktikovat určitý čas, zpozorujete na sobě, že určité problematické myšlenky vám pokaždé vystoupí do popředí. Například, pokud někdo určité části reality říká příliš často "Ano" nebo "Ne". Tu část reality nebo problému, kterému říká příliš "Ano" nebo "Ne" potřebuje rozdělit na dvě části - na část, kterou může změnit a na část, kterou změnit nemůže. Například pokud někdo při milostné magii řekne: "Tohoto muže musím mít za každou cenu. On musí být mým mužem nebo milencem." Této části reality říká příliš "Ano". To znamená, že tuto část reality, jíž říká příliš "Ano", musí rozdělit na dvě části. Na část, která závisí na mě a část, která na mě nezávisí. Kterou část této problematiky nebo reality mám pod kontrolou a kterou ne? Co mohu změnit já sám? Musím to přenechat Vyšší síle? Například na mě závisí to, jak se obléknu, jak se budu na toho člověka usmívat, jak ho oslovím. Ale navzdory tomu, že já udělám vše pro to, abych ho okouzlila nebo získala, on může říci, že ho nezajímám. Tuto část reality musím pak předat Vyšší moci, protože to nemám pod kontrolou a je to zbytečná ztráta energie.

2. Další základní technikou, která přichází později, je "Introspekce". Introspekce znamená: Proč myslím, jak myslím, proč cítím, jak cítím? Co se skrývá za určitými našimi emocemi? Jsou tyto myšlenky nebo pocity pro mě užitečné? Vedou mě tyto myšlenky a moje pocity tam, kam chci jít?
Například: Když ráno vstanu a myslím si, že všechno je špatné, je to opravdu tak? Proč si to myslím? Možná proto, že mám depresi. Proč ji mám? Protože mě opustil můj partner/partnerka? Je to ale definitivní? Nelze to vrátit zpět? Ale ano, je to možné! A tady se dostáváme k té části, kdy si řeknu, co mohu udělat, a jak mohu danou situaci změnit, nebo přenechám kontrolu Vyšší moci. Jde o to, že prostřednictvím introspekce člověk zjistí, které myšlenkové vzorce jsou pro něj užitečné, a které nejsou. Které z nich mi brání v rozvoji? Pokud mám například pocit viny, posune mě to skutečně dál? Ne! Selhání patří k životu. Pokud mám pocit viny, potom dávám energii určitým myšlenkovým pochodům a takovýmto způsobem to od sebe neodeženu pryč, ale právě naopak, vrací se to zpátky ke mně! Takže místo toho, abych pociťoval vinu, bych se měl raději soustředit na to, co chci!

Nic mi to nedá, když beru věci příliš osobně, nebo myslím černobíle nebo když se utíkám k předčasným závěrům a přeháním. Všechno toto patří k introspekci. Při introspekci nemusíme jen ležet nebo sedět, introspekci můžeme praktikovat neustále. Ti z vás, kteří se chtějí dostat dál, zjistí, že první překážkou při duchovním rozvoji je pravidelné meditování. Jako další člověk zjistí, že meditace je někdy super a někdy je špatná. Meditace je špatná většinou tehdy, když mám ve své hlavě špatné myšlenkové vzorce. Když meditace slouží jednoduše k rozpoznání a opravení těchto špatných vzorců, než skončím meditaci, uteče těch 20 - 30 minut jako voda. Je lepší, když je člověk vnitřně aktivní s jednou částí své pozornosti, a provádí tak introspekci. To znamená, že člověk myslí a cítí vědoměji. Člověk zpozoruje, které myšlenkové vzorce a cíle jsou pro něj ty důležité a které jsou nedůležité, a které člověka posunují dopředu, a které zase ne. Pokud to opravím hned na místě a nečekám až do večerní meditace, potom bude moje večerní meditace o poznání hlubší.

3. Další formou meditace jsou "Dechové techniky nebo pozorování našeho dechu". Na to, abychom se v meditaci dostali hlouběji, je důležité pozorovat svůj vlastní dech. Existují chvíle, kdy jsme příliš neklidní a nemáme tolik energie. V těchto chvílích můžeme užitečně využít svůj dech. To znamená, že pokud máte příliš málo energie, snažte se prohloubit své dýchání. Díky hlubokému nádechu a výdechu člověk do sebe dostane více energie. Ale netřeba to přehánět.
Pokud má člověk za sebou nějaký špatný den, a chtěl by se trochu uklidnit, protože jeho mysl zaměstnávají různorodé myšlenky, doporučuji hluboký výdech. Přitom se vědomě koncentrujete všemi svými svaly, vydechnete ze sebe všechen vzduch, a nádech se tak automaticky stane hlubším. Díky tomu se opět uklidníte a načerpáte novou energii. Pokud se vědomě zaměříte na své dýchání, vaše hlava se osvobodí od problémů. Tuto techniku ​​vám však nedoporučujeme aplikovat po celou dobu meditace, ale jen na prvních 10 až 100 výdechů a nádechů.

4. Jako další technika by pak následovala "Koncentrace". Pokud chce člověk dál pokračovat, je dobré začít s několika koncentračními cvičeními. Na začátku je dobré koncentrovat se na něco všeobecného, jako například na světlo nebo barvu. Člověk se koncentruje na různá světla nebo barvy podle toho, jaký problém, případně čakru, by chtěl řešit. ZDE najdete link k jednotlivým čakrám. Najdete tam popsáno i to, jaké světlo odpovídá jednotlivým čakrám.

Později se můžete soustředit na mantru. Mantra je něco jako krátká modlitba. Většinou jsou mantry v sanskrtu a začínají s OM. I v Bibli je napsáno: "Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh." Říká se, že počáteční vibrací je AUM (foneticky ÓM) a pak se pokračuje dál s mantrami. Například "Óm Só ham" nebo "ÓM, SO HAM ŠRÍ DEVA PURISA MAHADEVAYA NAMAHA", nebo "Óm Mani Padmé Húm". Mantry se nemusí zpívat v sanskrtu, ale měla by se opakovat jedna věta a tato věta působí jako autohypnóza. Příkladem tohoto je věta "Každým dnem se mi daří lépe a lépe.", "Každý den jsem o krok blíž ke svému úspěchu." "Budu stále zdravější a zdravější." "Učím se z každého neúspěchu a budu stále úspěšnější a úspěšnější." Tyto věty je důležité formulovat tak, aby byly uvěřitelné pro toho, kdo si je stále opakuje a dokázal se s nimi tak ztotožnit. Úhel pohledu musí být pravdou. Pokud si někdo něco stále opakuje, ale nevěří tomu, potom to vůbec nefunguje.

Vezměme si jeden extrémní příklad: Někdo má rakovinu. Pokud si dotyčný bude stále opakovat: "Jsem zdravý, jsem zdravý“, když to má napsané černé na bílém, že má rakovinu, potom v sobě najde zrníčko pochybnosti a tato věta nebude fungovat.

Květ života podle zkušeností Daghan-Malenky

Foto © Daghan-Malenky GmbH I Espenauer Str. 10, 34246 Vellmar I Pavol Malenky I Květ života podle zkušeností Daghan-Malenky

Co když si ale člověk řekne: „Já nejsem jen toto tělo a tato myšlenka, ale i duše.“? Duše je vždy zdravá, takže se na sebe musíme dívat jako na duši. Když pak vyslovím tuto větu: "Jsem zdravý", považuji se za duši. Z tohoto úhlu pohledu je tato věta pravdivá. Pokud si opakuji tuto větu: "Jsem zdravý, jsem energie, jsem rovnováha", vztahuji to na svou duši a tudíž je to pravda. Pokud někdo neví, zda má duši nebo sebevědomí a je to na něj příliš, pak by si měl najít jiné formulace, s nimiž se dokáže ztotožnit. Příkladem je tato věta: "Mé tělo má inteligenci a ta mě uzdravuje." nebo "S každým nádechem do mě proudí energie a uzdravuje mě." Důležité je, aby formulace této věty byla pro toho, kdo ji vyslovuje, i přijatelná, a že v ni člověk věří.

Tyto mantry nám pomáhají zabývat se našim podvědomím, abychom ho mohli následně přeprogramovat. Doporučujeme vám, abyste takové opakování vět nebo manter praktikovali na začátku nebo na konci každé meditace. Aby se tak vaše průměrná meditace prohloubila a abyste se mohli hlouběji a intenzivněji zabývat sami sebou. Pokud jde člověk ještě hlouběji, může zažít určitý bezmyšlenkovitý stav. To znamená, že člověk nezažije jen své tělo, pocity nebo myšlenky, ale že zažije i věčnou duši. To nám pomůže se přeprogramovat a myslet pozitivně. Pokud víte, že jste věčnou duší, už nepotřebujete mít strach. Smyslem meditace je eliminovat strach a žít v radosti a rovnováze.

5. Další meditační technikou je "Vizualizace". Doporučujeme vám používat ji na začátku meditace, spolu s dechovými technikami. To znamená, že mým cílem je dosažení bezmyšlenkovitého stavu. Dosáhnout tohoto stav je obzvláště náročné. Velmi často je k tomu třeba naší hlavě dát něco, s čím by si mohla hrát. K tomu slouží mantry nebo věty, které jsme zmínili již výše. Naše hlava by nám neměla promítat žádné hororové scénáře, ale měla by nám právě pomoci dosáhnout našich cílů. K tomu je třeba, abychom věděli, jaké jsou naše cíle. Zde vám doporučujeme, abyste si vedli deník, do kterého si budete zapisovat všechny své cíle a přání, a to na všech úrovních. Měli byste to dělat tak často, jak je to jen možné. Tímto způsobem naznačíme naší hlavě konkrétní směr. Pokud se nacházíme ve stresových situacích, neměli bychom se zaměřovat na problém, ale především na jeho řešení. V nejtěžších situacích se musíme zaměřit na svůj cíl a nesmíme se nechat ovládat negativními myšlenkami, ale musíme hledat řešení. Je nápomocné, jestliže na začátku nebo na konci meditace popřemýšlíte o tom, čeho byste chtěli dosáhnout. Důležité jsou přitom pozitivní emoce. Někde ve vesmíru se nacházejí možnosti, jak se člověk může dostat ke svému cíli. Někde ve vesmíru již existuje řešení! Soustřeďte se na pozitivní emoci, aby vám vaše podvědomí pomohlo najít k němu cestu. Tuto techniku ​​byste neměli také používat příliš dlouho. Pokud jste na cestě k vrcholu, nedívejte se stále na ten vrchol, ale i na to, co se nachází pod vašima nohama. Také je dobré mít vždy výhled na vrchol, abychom zjistili, zda jsme na správné cestě, nebo se máme podívat do mapy, ale pak bychom se měli soustředit na další krok. Stejně je to s tím být Tady a Teď a s prací s představami. Je důležité si čas od času navodit pozitivní emoce a vizualizovat si to, co chceme. To nám pomáhá neztrácet směr! Pak je dále důležité být Tady a Teď a soustředit se na další krok, který momentálně jdu uskutečnit.

6. Pokud pokračujeme ještě dál, dostáváme se k astrálnímu cestování. To je už úplně jiná úroveň a hlubší druh meditace. Pokud člověk přejde do stavu astrálního cestování, na krátký čas ztratí kontakt se svým tělem tak jako během spánku. Astrální cestování má v zásadě čtyři fáze::

  • Stav tranzu.
  • Astrální cestování prvního stupně. To znamená, že meditující jde tam, kam chodí lidé, kteří se nacházejí ve fázi snového spánku a pak se vědomě vrátí znovu zpět.
  • Astrální cestování druhého stupně. Člověk jde tam, kam chodí lidé, kteří se nacházejí v hlubokém spánku, ale s tím, že je to při plném vědomí, a člověk se pak může při plném vědomí vrátit znovu zpět a může si na to vzpomenout.
  • Astrální cestování třetího stupně. Člověk jde tam, kam chodí lidé, když zemřou. Člověk jde při plném vědomí dovnitř a vědomě se vrací znovu zpět.

To jsou už techniky pro pokročilé. Člověk je může vykonávat až tehdy, když je schopen dosáhnout bezmyšlenkovitého stavu, a když dobře zná a ovládá sám sebe. Zde je předpokladem to, že člověk má ve svém nitru pod kontrolou všechny elementy, a že dokáže ovládat i hlasy vycházející z těchto elementů. Zde doporučujeme přečíst si článek "Pět vnitřních hlasů" a "Práce s elementy". Pokud se někdo zajímá o tyto věci a chtěl by se dostat do těchto hlubokých stavů, doporučujeme soustředit se během meditace na Šrí Jantru a Květ života. Doporučujeme také ráno vstát při východu Slunce a následně meditovat. Po meditaci by si měl člověk ještě na půl hodiny lehnout a spát. Člověk při tom už neusne hlubokým spánkem, ale trénuje tím vědomé přechody mezi spánkem a bděním. Po koncentraci na Šrí Jantru nebo Květ života byste si měli po meditaci prostě lehnout spát. Tato samotná technika stačí i na trénování astrálního cestování. Astrálnímu cestování se věnujeme v samostatném článku.

Další důležitou otázkou je: “Měl bych meditovat s otevřenýma nebo zavřenýma očima?”

Závisí to na tom, jak je člověk unavený nebo bdělý. Pokud je člověk příliš rozrušený nebo neklidný, měl by meditovat se zavřenýma očima. Pokud je člověk příliš unavený a chce se mu spát, je lepší meditovat s otevřenýma očima. Měl by se soustředit buď na plamen svíčky, na Šrí Jantru nebo Květ života..

V jaké pozici bych měl/a meditovat?

Záleží to na tom, jak hluboko chce člověk jít. Pokud se člověk nedokáže na počátku uvolnit a nedokáže klidně sedět, je možné praktikovat pomalé procházky a vedle toho provádět pozorování, introspekci. Stejně tak pomalé cvičení jógy může představovat velmi dobrý vstup do meditace. Při procházkách nebo józe nemůžeme jít tak hluboko, ale na začátek je to přesně to pravé ořechové. Provádím to pomalu a přitom se snažím rozpomenout se na své nitro, abych tak mohl/a pozorovat své vnitřní procesy. A přesně to můžeme udělat velmi dobře tehdy, když jdeme pomalou chůzí nebo cvičíme pomalu jógu. Ale čím hlouběji chcete jít, tím důležitější je, aby byla vaše vlastní pozice stabilní.

Proto se pro meditaci doporučuje pozice, která je příjemná a stabilní, jako je například vleže nebo pozice lotosového květu. Pozice lotosového květu nás ukotvuje pevně se zemi a dává nám stabilitu. V této pozici je možné i usnout, aniž se člověk převrátil, a dokonce je v této poloze možné i astrální cestování.

Jak jste se zde právě dočetli, meditační techniky se odvíjejí od toho, jak zkušený nebo pokročilý je daný jednotlivec a od toho, co by v konečném důsledku chtěl dosáhnout. Každá jednotlivá forma meditace, například transcendentální meditace, jógová meditace, koncentrace na Šrí Jantru a také práce s naším dechem je stejně individuální jako jsme my lidé, a proto není vždy vhodná pro každého z nás. Klíčovou roli hraje také to, proč člověk medituje, nebo to, co by tím chtěl dosáhnout.

Šrí Jantra podle zkušeností Daghan-Malenky

Foto © Daghan-Malenky GmbH I Espenauer Str. 10, 34246 Vellmar I Pavol Malenky I Šrí Jantra podle zkušeností Daghan-Malenky

Chci se uklidnit a zrelaxovat? Jsem vyčerpaný/á a potřebuji energii? Mám zkušenosti s meditací?

Toto všechno jsou otázky, které jsou důležité při výběru vhodné meditační techniky.

Pokud si nejste jisti, nebo máte ohledně toho otázky, budeme rádi, když se na nás obrátíte a navštívíte naše meditační centrum. Nabízíme vám častěji bezplatné meditační hodiny, stejně jako meditační semináře. V našem meditačním centru se stále častěji setkávají různí jogíni nebo buddhističtí mniši, aby si mezi sebou vyměnili své poznatky a zkušenosti.

Takové události bychom rádi dělali i veřejně, a to znamená, že noví lidé jsou srdečně vítáni. Naše meditační centrum nepatří k žádné konkrétní škole. Praktikujeme různé meditační techniky z celého světa a z různých světových náboženství. Abychom to ještě jednou zdůraznili, nejde zde nutně o techniku, ale jde hlavně o to, jaký druh meditace daný člověk právě potřebuje a co je pro něj/ni dobré. Avšak to se může také měnit v závislosti na životní situace a časového období.

Doporučení pro pokročilé

Jak meditovat.

Zpočátku je největší výzvou pro každého zvyknout si meditovat každý den. Postupem času si lidé všimnou, že každodenní meditace dělá člověku velmi dobře a je podobná čištění zubů nebo sprchování - vnitřní očista. Být vnitřně čistý znamená být v harmonii sám se sebou. Často je tomu tak, že hlava říká jedno a srdce zase druhé, tělo něco třetího a disciplína chce něco úplně jiného. Nejste zajedno se sebou samým. Pravidelná meditace působí tak, že se tyto různé části našeho Já spojí v jeden celek a vytvoří pro nás jasnost v tom, co skutečně chceme, kam vede naše cesta, co je pro nás důležité a co je smyslem našeho života, jakož i to, jakým směrem se chceme ubírat.

Další důležitá vlastnost meditace je, že udržuje vnitřní klid a pokoj. Na začátku je důležité, pokud se stále nějaké myšlenka opakuje, určit a rozpoznat, že existují určité části reality, kterým říkáme přespříliš "ANO" nebo "NE". Je důležité nechat to tak a pustit to. To znamená, že pokud neustále přemýšlím o penězích, mám jich buďto příliš málo nebo mám strach z toho, že jich budu mít málo a musím proti tomu něco udělat, tedy něco změnit a musím tyto myšlenky a problémy zohlednit jako 2 části.

Jedna část je to, co mohu udělat - např. najít si práci, naučit se něco nového, dále se vzdělávat atd. Některé věci nemusí záviset na mně, možná i proto, že ekonomická situace v zemi není růžová, i navzdory vyššímu nižšímu dostane práci někdo jiný atd. A proto musíme tuto druhou část přenechat Vyšší sísle. Z materialistického hlediska mi moje přemýšlení říká: "Tohle nezvládnu." A to mi odebírá extra energii, kterou však potřebuji k tomu, abych dělal to, co od základu chci a co je v mých možnostech. Meditace slouží k tomu, aby se toto smýšlení nebo těžkosti a problémy rozdělily na:

- To můžu udělat, mám pro to možnosti.
- To udělat nemůžu ani k tomu nemám možnosti, proto to odevzdám Vyšším silám.

Pokud budu tohle pravidelně dělat při meditaci, potom přijde pokoj. V tomto pokoji a bezmyšlenkovém stavu mám přístup ke svým vnitřním silám, které mám, ale nejsem si jich vědomý. Důležité při meditaci je uvědomit si, že moje myšlenky neexistují, že existují různé myšlenkové struktury, na které se mohu sám naladit: jako například rádio, které je naladěné na určitou frekvenci. Důležité je rozpoznat: TO NEJSEM JÁ. JÁ JSEM vědomí, které to celé může pozorovat a toto vědomí si může dokonce samo vybrat, jak budu chtít na určité věci reagovat.

Tuto svobodu mám až tehdy, když během meditace udělám tento krok zpět a rozpoznám, že já jsem vědomí a jako vědomí mám svobodu vědomě reagovat jinak. Když si člověk zvykne meditovat každý den, zjistí, že meditace má různé hloubky a kvality. Ty závisí na tom, jaký máme den. Pokud se nechávám příliš stresovat svým šéfem, dítětem, ženou, mužem atd., potom má večerní meditace úplně jiné účinky a hloubku, než když strávím den v pokoji a rovnováze. Proto pokud chce jít člověk v meditaci hlouběji a dále, měl by dbát na to, jak stráví den, jak reaguje nebo nereaguje, co tak říkajíc nechá, aby se stalo, a co ne.

Dalším krokem k ještě větší hloubce je prodloužit meditaci na celý den. To neznamená, že budu duchem nepřítomný jako "zombie, ale že nasměruji část své pozornosti vždy dovnitř a zeptám se sebe samotného, v jaké jsem náladě.

Teď jsem dostal strach, protože mi můj šéf něco řekl, nebo jsem naštvaný, protože někdo na cestě nereagoval tak, jak bych to já chtěl. Pokud to člověk během dne každý den pozoruje a dostane se hned do rovnováhy, bude pro něj jednodušší při večerních meditacích proniknout do ještě hlubších úrovní a dosáhnout jich. Kdo déle medituje, zjistil to sám. Na začátku není důležité, v jaké pozici meditujete, jestli vsedě nebo vleže. Později uvidíte, že čím hlouběji člověk jde, tím více musí dbát na to, aby měl např. rovná záda a pomalu, ale jistě uvolňoval pocit těla (tzn. že já nejsem "jen" toto tělo). Důležitá je lotosová pozice, popř. turecký sed, nebo i meditace vleže. Důvodem pro to je, že když se moje vědomí uvolní nebo se hluboce oddám podvědomí nebo astrální rovině, potom mohu ztratit kontakt se svým tělem.

Je důležité, aby tělo mohlo jít do této "spací polohy" aniž by spalo. Meditace je jako spánek, avšak jsem já, všechno ve mně a všechno okolo mě při vědomí. Na začátku člověk potřebuje hudbu, aby se uklidnil po stresujícím dni, později zjistí, že už tuto hudbu nepotřebuje a dokážet meditovat všude. Dosáhnutí požadované hloubky už nebude záviset na okolí. Dá se říci, že je to stejné měřítko pro každého, kdo medituje, k přezkoušení sebe samého, jak hluboce dokáže meditovat, jestli umí meditovat jen na klidných místech nebo dokáže meditovat i tam, kde je hodně hluku. Pokud si potvrdí i tu poslední možnost, udělal pokrok. Když je kvalita meditace nezávislá na vnějších podnětech, potom víte, že jste udělali pokroky:

1. Jak mohu šťastně fungovat přes den.
2. Kolik lehkosti je v mých činech.
3. To nejdůležitější: Jak reaguji v kritických situacích.

V situacích / okolnostech, kdy nemáte peníze, když nejste úplně zdraví, ztratíte pracovní místo, uvidíte, jaké pokroky děláte ve svých meditacích. Když si člověk zachová klid v takových kritických situacích a přijmete rány osudu s chladnou hlavou, klidem a pokorou, potom jste ve své práci na vědomí velmi daleko. Samozřejmě, že při tom můžeme vypustit na povrch své pocity jako je smutek, hněv a podobně. To je přirozené a kdybychom je nevypouštěli, hromadily by se v nás, což by z dlouhodobého hlediska mohlo vést k negativním důsledkům.

Přijmutí věcí, které člověk nemůže změnit, je tím správným směrem a člověk tak meditací něco pochopil. Čím hlouběji člověk v meditaci jde, tím hlubší zkušenosti má a tím více bude vědět. Směřujeme k "JÁ VÍM", začínajíc od "Myslím si, že", "Doufám", "Věřím". Kdo zažil meditaci a poznal ji jako mystickou zkušenost, ví, že nejsme jen toto tělo, myšlenky a pocity, ale jsme věčné duše, které přecházejí z jednoho života do druhého. Nepomůže jen tomu věřit, ale musíte jít do hloubky a prožít to. To je to, co je důležité.

Co chybí tomuto okamžiku? Nic! Pokud ho neposuzujete brýlemi svých tužeb.

Vize v meditaci

- neboli jak je možné měřit "úspěch" v meditaci

Jelikož jsou lidé různí, všichni reagují jinak na meditaci a magické techniky. Existují lidé, kteří mají velmi mnoho vnuknutí a vizí, např. vidí světlo, archanděla Gabriela nebo archanděla Michaela, nebo komunikují s jednotlivými bytostmi, pohybují se v astrálních rovinách a povídají si tam s někým a někdo jim tam to nebo ono předá. Jiní na začátku nebo i po dlouhá léta necítí vůbec nic a ptají se "proč" a jsou z toho demotivovaní. I od mých klientů jsem často poslouchal otázky: "ano, ten nebo ta něco vidí, a já stále nic nevidím a co teď?"

V konečném důsledku to není relevantní, zda někdo má nebo nemá vize. Astrální rovina se dá srovnat s internetem. Na internetu mohu najít mnoho užitečného, ​​ale i hodně hloupostí a nesmyslů. V astrální rovině je to podobné. Vezměme si příklad, že si tam někdo povídal s archandělem Gabrielem, což je sice milé, ale položme si otázku, zda tím zjistil něco důležitého, nebo zda to byl jen takový obecnější "small talk", nebo možná mluvil s bytostí, která mu vyprávěla o tom, jak byly stavěny pyramidy.

Ano, a? Má to nějaký význam pro jeho život, nebo ne? Nechci říci, že vize jsou špatné, ale nejsou ani dobré. Jsou takové, jaké jsou. Každá vize je nějaká informace, nějaká energie. Co s nimi člověk udělá, a to je to, o co i jde, je ale zároveň také "problémem". Existují lidé, kteří díky tomu, že mají určité vize, nebo že se snadno dostanou do jiných úrovní, si tak říkajíc rozvíjejí spirituální egoismus. Myslí si, že jsou něčím výjimeční, když se bavili např. s archandělem Gabrielem, že jsou něco speciálního ve srovnání s jinými lidmi, kteří to ještě nedokážou. V normálním životě se dostanou na šikmou plochu. To se stává např. v takové situaci, kdy mu archanděl Gabriel řekl, že už by daný člověk neměl dál vykonávat tu práci, kterou vykonával doposud, protože je určen pro něco lepšího. Proto člověk nepremýšejíc odejde z práce a v nejhorším případě skončí na podpoře pro nezaměstnané. Co mu tedy tento dar, že se může bavit v uvedeném příkladu s archandělem Gabrielem, přinesl?

Když se člověk rozhodne pro takovou cestu - pro nezaměstnanost a napíše super spirituální knížku - znamená to, že je tedy někdo lepší? Pokud ano, úžasné. Pokud ne? Co pak? Pro mě, a to zejména na začátku, tímto měřítkem není to, zda někdo má nebo nemá vize, ale:

  • 1. Jak člověk reaguje v kritických situacích. Když nemá dost peněz, když je někdo nemocný, když někdo zemře, reaguje daný člověk klidně, s klidem nebo ztrácí hlavu? To neznamená, že člověk nemá nárok na strach nebo smutek, ale neměl by se nechat převálcovat těmito negativními pocity.
  • 2. Jak jsem šťastný a spokojený.
  • 3. Jak dlouho dokážu zůstat v bezmyšlenkovém stavu, což neznamená, že nedokážu myslet, ale nejsem neustále v nuceném myšlenkovém procesu. Znamená to, že můžu zastavit hluk svých myšlenek, a najít tak svůj vnitřní klid. Toto je velmi důležitý bod.
  • 4. Jak užitečné jsou vize a informace, které takto získám, pro mě a pro ostatní?! Zjistil jsem něco důležitého pro mě a pro ostatní lidi? Mohl bych prostřednictvím vize dostat nějakou inspiraci pro svou knihu, nebo píseň, svou práci? ...

Když prostřednictvím meditace, jako třeba Eckhart Tolle a Neale Donald Walsch, něco zažiji, získám velkou inspiraci k psaní knih nebo komponování hudby nebo vidím nová řešení, jak mohu zlepšit svou pozici,nebo jak jiní mohou zlepšit svou pozici, zdraví a situaci, tehdy je úžasným darem mít vize nebo vnímat tyto energie ve vizuálních nebo zvukových formách. Ale když se 2 hodiny bavím s bytostí o nesmyslných věcech, které už možná i vím a nepřinesou mi žádný užitek a nic nového se nedozvím, pak roste jen mé spirituální ego, což znamená, že sám sebe považuji za někoho důležitého. Na duchovní cestě by se mělo ego zmenšovat, porovnávání a posuzování by mělo zmizet. Samozřejmě, v určité míře nám ego zůstane i nadále a to je naprosto v pořádku, protože jinak bychom se nemohli vnímat jako oddělené, samostatné bytosti. Ale je důležité udržet toto vlastní ego ve správné míře a zmenšit ho vtipem a určitou sebeironií.

Jeden buddhistický mnich dostal otázku od člověka ze západu a měl 1 minutu na to, aby mu popsal, co je to Buddhovo učení. Mnich řekl, že na odpověď stačí pouze 1 věta: "Žádné ego - žádný problém!"

To je skutečná duchovní cesta. Další hezký příběh je o 2 žácích a 2 různých mistrech, a každý žák se snaží říct jen to nejlepší o svém mistrovi. Jeden z nich říká:

"Můj mistr je tak velký, že když stojí na jednom břehu řeky a pohne rukou, ty, stojící na druhém břehu řeky, to pocítíš jako facku".
"Co všechno dokáže tvůj mistr?" zeptal se toho druhého. On odpověděl: "Víš, můj mistr, když spí, tak spí, když čte, tak čte, a když jí, tak jí."

To je skutečné mistrovství. Být tam, kde člověk právě je - v Teď a Tady, bez vytváření problémů. To je to, čeho by měl člověk dosáhnout meditací. Nejde o to, kdo má více vizí nebo nadpřirozených sil, které samozřejmě v určité míře přicházejí s rozvíjením. Člověk se nevydává na cestu sebepoznání z důvodu získání vizí a / nebo nadpřirozené síly. Pokud to dělá kvůli tomu, nikdy je nezíská, protože se tím ještě víc probudí jeho ego a to je překážkou na duchovní cestě.

Další příběh: Žák se ptá svého mistra: "Co mám udělat, abych uviděl osvícení?" Mistr odpověděl: "Osvícení je už Teď a Tady s tebou." Žák si myslel, že ho ale nevidí, a když ho neviděl, zeptal se, jestli ho mistr vidí a dokáže jej dosáhnout. Mistr odpověděl: "Víš, osvícení je zde tehdy, když pojmy Já, Ty, On atd. ztratí svůj význam a přestanou existovat."

Úspěch meditace je měřitelný i prostřednictvím pozorování sebe sama, sledováním, jak silné ještě ego je, zda nás stále kontroluje, nebo zda my kontrolujeme jej. Je měřitelný v chování a reagování každého v jednotlivých situacích, a především v "návratu" do svého vlastního středu, bez ohledu na to, co a jak se ukáže navenek.

Měli byste meditovat 20 minut denně. Pokud jste příliš zaneprázdnění, měli byste meditovat aspoň jednu hodinu.
zenové přísloví

Introspekce jako meditace

Vnitřní pozorování myšlenek

V předchozích článcích jsme psali o výhodách meditace, pokusili jsme se vysvětlit, co meditace je a co není. Spojili jsme meditaci s bezmyšlenkovitým stavem a se schopností získat odstup a pozorovat své vlastní myšlenky. Zlepšení v této oblasti je možné dosáhnout pouze praxí, žádné vysvětlení nebo instrukce nepomohou dostatečně. Nejefektivnější pomocí je vedení od někoho, kdo toho už dosáhl. Pozitivním výsledkem v této oblasti je schopnost kontrolovat naši mysl. My všichni jsme jedinečné osobnosti plné zvláštních schopností a také limitů. Někteří lidé považují za poměrně snadné sledovat své vlastní myšlenky, jiní lidé se silnou vůlí mají schopnost na nějaký čas zastavit proud myšlenek. Ale existují i ​​lidé, kteří nedokáží (zejména na počátku) klidně sedět, nebo nedokáží dosáhnout bezmyšlenkovitého stav. Takoví lidé mohou být demotivováni a říct si: "U mě to prostě nefunguje."

I pro tyto lidi existuje způsob, jak mohou dosáhnout výsledků. Tímto nástrojem je sebepozorování. Introspekce je definována jako: "Zkoumání nebo pozorování svých vlastních mentálních nebo emocionálních procesů." Většina lidí má problémy s kontrolou myšlenek, protože si prostě nejsou vědomi toho, jak funguje jejich vnitřní svět. Pokud jsme např. velmi vystresovaní, prostě nedokážeme přestat myslet. Proč? Protože naše mysl považuje některé životní situace za kritické a musí se na tuto situaci koncentrovat ve dne v noci, protože pokud "by se na to nezaměřovala, tak by to mohlo ohrozit váš život!

Poznejte sami sebe!!! Hledejte odpovědi na otázky: "Proč je tato situace tak silná? Je tento stres nebo strach reálný? Jsem skutečně ve stavu ohrožení? Co se mi stane, pokud se tato noční můra vyplní?" Odpovědi na tyto otázky mohou odhalit realitu a možná si uvědomíte, že některé situace nejsou pro vás tak nebezpečné, a tak můžete být klidnější a uvolnit se. Vaše mysl se nebude tak silně na něco soustředit a proud vašich myšlenek nebude tak intenzivní. Nebo je tu i jiný extrém, některé sny, které máme. Pokud něco velmi chceme a velmi si to přejeme, opakovaně myslíme na tuto situaci, přehráváme si tento film o požadovaném výsledku pořád dokola. Tímto způsobem, i když jde o pozitivní pocity, myslí naše mysl také příliš mnoho. Není tam žádné místo pro klid. Naše nervy se nemohou uvolnit a realita našeho života je znovu překryta mlhou myšlenek.

Introspekce může být pro vás velmi cenná a může vám přinést skutečný poklad: poznatky a klid. To je moje vlastní zkušenost. Nachází se ve mně více poznatků o mně samém, jsem si více vědom reality, nacházím více klidu. A v důsledku toho je moje mysl automaticky klidnější, nemám potřebu příliš mnoho přemýšlet o životě a moje vize jsou jasnější. Bezmyšlenkovitý stav přichází bez speciální snahy, protože "tam není o čem přemýšlet".

Introspekce je forma předmeditace. To znamená: Když někdo pravidelně medituje, má za to, že kvalita meditace závisí na tom, jak pozitivně nebo negativně člověk prožil svůj den. Jaké myšlenky má člověk v sobě, pozitivní nebo negativní. Když měl člověk za sebou tak říkajíc "k ničemu den", potřebuje vlastně meditaci jen k tomu, aby se vyrovnal s těmito negativními myšlenkami. Proto člověk při meditaci potřebuje čas na introspekci, aby se vypořádal s těmito negativními myšlenkami. Proto člověk při meditaci potřebuje čas na introspekci, aby zjistil, jaké chyby např. při svých myšlenkách dělá nebo udělal a musí tyto myšlenky přeformulovat opačně.

Existují různé myšlenkové chyby a já se zde pokusím vyjmenovat alespoň některé, vyjmenovat všechny by trvalo příliš dlouho a přesahuje to už rámec tohoto článku. Pro cvičení, která jsou zde popsána, nebo myšlenkové pochody, které jsou zde uvedeny, nepotřebujete meditaci. V tom smyslu, že člověk jen sedí nebo leží a zabývá se jen sebou samým. Takovou introspekci je možné dělat při řízení, ve vlaku, vlastně všude, kde můžete jít alespoň zčásti se svou pozorností do svého nitra a vidět, co se tam děje.

1. Myšlenková chyba: Pocit viny

Pokud má člověk pro něco pocit viny, znamená to, že se tato věc nebo téma bude znovu a znovu opakovat. Proč?

To, čemu věnujeme pozornost, bude růst. V tomto mentálním vzorci je jedno, jestli je to struktura ANO nebo NE. Např.: Dítě se učí jezdit na kole a ustaraná máma mu řekne: "Dej si pozor na ten kámen, který leží uprostřed cesty." Dítě si ho zřetelně všimne a začne se bát, a tak se zaměří na tento zmíněný kámen, že do něj pak opravdu narazí. Co se stane? Matka mu bude nadávat, že neposlouchá to, co mu říká atd. Dítě si bude myslet, že udělalo chybu a obviňuje za to samo sebe. Toto je možné přenést na každou situaci v životě. Pokud člověk něco nesmí, nasměruje svou pozornost právě na to a přes zákaz to udělá. I zde je opět rozhodující ono ANO nebo NE. Takto vznikají pocity viny, které se v této podobě budou stále opakovat. Protimyšlenka k pocitu viny je - Neexistuje nic, za co bychom měli mít pocit viny. Vše je lidské a lidským je i dělání chyb. Chyby jsou součástí úspěchu! Teprve po mnoha selháních se člověk může stát mistrem v tom, co dělá. Zde platí toto přísloví: "Cvičení dělá mistra!"

Dalšími možnostmi této mentální a negativní struktury jsou:

2. Brát si věci osobně / Personalizace

Například: Šéf má špatnou náladu a kritizuje svou asistentku. V konečném důsledku ale nemá tato kritika vůbec nic společného s asistentkou nebo její prací, šéf je jen "špatně" naladěný, protože je zřejmě on sám pod tlakem, nebo nezvládá svou práci. Kritika není nikdy osobní a nikdy se nevztahuje na daného člověka. Myslíte si, že když budete v této formě kritizováni, byli byste špatným člověkem. Znamená to, že člověk by se měl na to podívat z nadhledu a zeptat se sám sebe: "Jsou tato slova přiměřená? Má ta špatná nálada opravdu něco společného se mnou?"

3. Značkování - soudit a odsoudit sebe samého nebo jiné

Řeknete si např.: "Toto nezvládnu. Vždy jsem byl dobrý v matematice, ale nikdy ne v cizích jazycích. Německy se nikdy nenaučím." Nebo si myslíte, že všichni "černí" jsou podvodníci, nebo všichni "bílí" nemilosrdní a necitliví. Takové zobecnění v různých variantách vytvářejí negativní pocity. Negativní vzorce se znovu objeví v emocionálním chování. Mnozí považují své vlastní emoce za měřítko.
Příklad: Mám pocit, že ten člověk je špatný, takže takový i je. Nebo: Dnes ráno jsem měl špatný pocit, takže dnes se určitě stane něco špatného. Musíme se proti těmto "špatným" myšlenkovým pochodům bránit a říct jim NE.
Jen proto, že někdo má sám špatnou náladu, nebo špatný pocit, neznamená ještě, že se i něco špatného stane, nebo že se tato špatná nálada možná přenese ještě na někoho jiného.

Většinou to má úplně jiné příčiny, jako např. to, že člověk má příliš málo nebo nedostatek energie, nebo tělu chybí vitamíny, nebo má příliš málo odpočinku, příliš málo nebo špatně spal atd.

4. Myšlení typu "Musím"

Co člověk může introspekcí odstranit je myšlení typu "musím":
"Musím dokázat toto nebo tamto. Musím být dobrou matkou. Musím to zvládnout, pokud to nezvládnu, nejsem dost dobrý a nestojím za nic." V tomto životě neexistuje žádné "Musím". Existuje jen "Chtěl/a bych" a/nebo "Udělám vše, co je v mých silách". Každé Musím nebo "Nesmím" vytváří příliš velké emocionální napětí, které pak vede k negativním emocím.

5. Dalšími myšlenkovými chybami je "Přehánění" a "Zlehčování"

Mnoho lidí říká: "Ano, protože jsem zažil to nebo ono, tak bych nemohla zvládnout tohle nebo tamto. Už jsem to zkusil desetkrát a přece to nevyšlo." Nebo: "V práci jsem udělal chybu a určitě mě teď propustí." Nebo: "Ostatní potřebují na řešení týden, já to už dělám dva týdny a stále žádný výsledek." Všechna tato přehánění, stejně jako i podceňování, vytvářejí opět negativitu a měli byste si to v introspekcí uvědomit a eliminovat.

6. Svévolná dedukce / Předčasné závěry

Při této negativní myšlence, stejně jako i při předčasných závěrech se člověk chová jako jasnovidec a myslí si, že předem ví, jak to všechno bude. Příkladem je například vidění černé kočky nebo pátek 13-tého. Z pověrčivosti ve zlé věci člověk dopředu přemýšlí nad tím, co negativního se stane. Zde ještě jednou opakujeme: Pokud se člověk soustředí na něco negativního, stačí jen myšlenkami, a zaměří na to svou pozornost, přivolá si to. Proto je důležité to při introspekcí vzít v úvahu a říct si: "Co se ještě nestalo, se ani nestane. Udělám vše, co je v mých silách a vytáhnu z této situace to nejlepší."

7. Diskvalifikace pozitivního

Jedna z nejdůležitějších chyb myšlení, které je třeba zabránit. Existují lidé, kteří mají 100 důvodů k radosti, ale i tak si vždy najdou pouze jeden důvod, aby se mohli stěžovat. Zde je to otázka vůle, zda člověk vidí těch 100 důvodů a raduje se nebo zda z těch 100 vytáhne 1 důvod, proč se neradovat.
V podstatě není žádná situace pozitivní nebo negativní. Je taková, jaká je. Jde o to, aby člověk z této situace vytěžil pro sebe to nejlepší a ne negativní věci, a aby se na ně nezaměřoval a nekoncentroval. Nejlepším příkladem je sklenice vody. Je poloplná nebo poloprázdná? Je obojí! Rozdíl je v tom, jaký pocit to ve mně vyvolává při pohledu na tuto sklenici. Co zní pro vás lépe? Poloplná nebo poloprázdná? Rozumíte?

8. Myšlení "Všechno" nebo "Nic"

Stejně velká myšlenková chyba a způsob přehánění. Příklad: Student měl vždy známky 1 a 2 a při dvou zkouškách propadne. Myslí si, že je nemožný a že celé jeho studium nemá smysl. Toto "Vše" nebo "Nic" myšlení, dvě neudělané zkoušky a hned všechno zahodit, to je perfekcionismus. Neznamená to, že se člověk nemá snažit naplno, dělat všechno tak říkajíc "perfektně", měl by ale pochopit, že "Nic" není perfektní. Existuje mnoho známých písní, které většinou jejich tvůrci nikdy nepovažovali za perfektní a naplno se projevily. Většinou jim chyběl čas dále na nich pracovat. Není to možné zvládnout, bez ohledu na to, co vytváříte tak, že to bude naprosto perfektní v každém bodě. S tím by se měl člověk smířit a říct si, že udělal to nejlepší, co se dalo a měl by zanechat perfekcionismus.

9. Přehnané zobecňování

Zamilovanou ženu opustí její partner. Myslí si, že všichni muži jsou takoví odporní, myslí jen na sex, a už nikdy nebude důvěřovat žádnému muži. Mějte ale na paměti to, že chování vaší polovičky nemá s vámi nic společného. Když jste věrní a milující, a měli jste partnerství plné pochopení a rozešli jste se, pak mi věřte, že to nemá nic společného s vaší osobou, ale s tím druhým.

Velmi dobrou možností a cvičením je mentální filtrování. To znamená, že každý vidí realitu tak, jak ji vidět má. Ale u každého je tento mentální filtr vyvinutý jinak - je buď slabší nebo silnější. Existují lidé, kteří přes tento filtr vidí jen to negativní, jiní zase vidí nebo chtějí vidět všechno spíše pozitivní. Žena, která je hezká a chytrá, ale nemá sportovní postavu a všichni si z ní v tělocviku dělali srandu, si to vezme příliš k srdci, a místo toho, aby si tyto své nedostatky přiznala a vylepšila je, se už v ničem neuvidí jako pěkná a chytrá. To je mentální filtrování - člověk se nesoustředí na slabá místa, ale vyzdvihne ty dobré věci.

Seznam všech možných myšlenkových chyb, které se dají pozorovat při introspekcí, je myslím nekonečný. Toto jsou jen některé příklady, které se ve velké míře vyskytují u většiny lidí. Každý by měl být k sobě samému co nejupřímnější, což je jedním z nejtěžších kroků při meditaci, pokud chce člověk dělat pokroky. Nastavit si zrcadlo, podívat se a pochopit, proč člověk myslí tak, jak myslí. Jak mohu tyto negativní myšlenkové vzorce, které jsem si vytvořil nebo odpozoroval, odstranit a nahradit je pozitivními myšlenkovými vzory? Jak je mohu změnit?

Není to jednoduché a vyžaduje si to svůj čas. Každý, kdo chce dosáhnout pokroku v meditaci, musí počítat s tím, že si to vyžaduje hodně práce. Na této práci záleží, zda meditující dělá pokroky. Být k sobě upřímný a čestný v introspekci nebo při tomto vnitřním přezkoumávání, nebo při tomto zrcadle, nebo při pozorování této vnitřní myšlenkové struktury. Ptát se, jestli mi tento vzor myšlení v něčem brání, nebo zda je pro mě prospěšný, nebo jestli mě svazuje a já se nemohu dále rozvíjet a nemohu si užívat dny šťastně.

U posledního vysvětlení vzoru myšlení, který nás negativně ovlivňuje, je důležité uvědomit si, že žádnou hlubokou meditací není možné nahradit jej jinými pozitivními myšlenkovými strukturami, protože tyto myšlenky se v nás odehrávají dlouhodobě a opakovaně a člověk je sám nezastaví. Bojovat proti tomu nepomůže, ale můžete svou pozornost odpoutat od těchto myšlenek, upřít ji jednoduše na pozitivní myšlenkové struktury, a tak dlouho se na ně koncentrovat, dokud neproniknou do podvědomí.
Příklad: "Smím dělat chyby, protože jsem člověk a každá chyba mě posouvá dál. Nejde o to, kolik chyb udělám, ale o to, kolik se z nich naučím a zda se zlepším."

V tichu dostanete nápad, který vás posune dál.

Výčitky svědomí a pocity viny

Co se stane, když máme výčitky svědomí, pocity viny?

Výčitky svědomí, pocity viny - je to kontraproduktivní činnost člověka. To znamená, že čím větší výčitky svědomí, pocity viny člověk má, tím je jistější, že danou věc bude opakovat. Protože tomu dává energii prostřednictvím pozornosti a posiluje to. Takže, pokud má někdo z něčeho výčitky svědomí, pocity viny, tak to znamená, že to bude dělat znovu. To je důvod, proč například narkomani, hazardní hráči nebo lidé závislí na alkoholu dále pijí. Když se proberou, mají výčitky svědomí a pocity viny, čtyři dny tomu věnují pozornost právě kvůli výčitkám svědomí a pocitem viny, a pak to dělají znovu.

Budou pokračovat dále v témže vzorci chování. To znamená, že jediný způsob, jak se něčeho zbavit je:

A.) Přestat tomu věnovat pozornost.
B.) Pochopit, proč to dělám.
C.) Přesměrovat energii, pozornost, slova a akci na ty věci, které člověk chce.

Je třeba spojit se s tou představou, kterou chcete, představovat si to, co chcete a každý den pro to, co chcete i něco aktivně dělat!

Pozornost

Dechové techniky

Pozornost je forma meditace a našla při léčbě burnoutu mnohonásobné využití. Vědomě žít znamená být jednoduše Tady a Teď. To se samozřejmě velmi snadno řekne, ale hůře udělá. Nejjednodušší meditační technika, která vede k Teď a Tady, je uvědomění si svého vlastního dýchání. Dýcháme neustále, a proto to považujeme za samozřejmost. Ve stresu a hektice ale dýcháme velmi mělce a nedostatečně. Pokud prostě pozorujeme náš dech, naše dýchání se nám samo od sebe prohloubí. K tomu je dobré čas od času si na začátku meditace v krátkosti procvičit plné jógické dýchání. To pomáhá stát se vědomým v Tady a Teď a uvolnit se. Pozornost znamená, že se člověk snaží vyřešit věci během dne postupně a nepropadá hektice. Cesta je zde tedy stejně důležitá jako cíl. Jsem právě narovnaný/á? Směju se, nebo jsem nervózní? Je moje dýchání mělké nebo hluboké a uvolněné? Snažím se jen křečovitě dosáhnout svého cíle, nebo si uvědomuji to, co je v Teď a Tady a pozoruji své dýchání?

Pozornost znamená zabývat se základními otázkami. Používat svůj vlastní dech jako prostředek k tomu, abychom získali více energie a zároveň se uvolnili.

V buddhismu a józe se již před tisíciletími pozorovalo, že pozorný a uvědomělý život je základním předpokladem pro hlubokou meditaci. Bez pozorování sama sebe přes den a bez vědomého prožití dne má večerní meditace jen omezený účinek! V buddhismu, józe a bojovém umění používá člověk proto mnohé dechové techniky, aby se na jedné straně uvolnil, ale na druhou stranu i získal energii. Když někdo prohloubí svůj výdech a automaticky se nadechne, vede to k uvolnění. Když někdo naopak prohloubí svůj nádech a automaticky vydechne, tak se zrevitalizuje a bude plný energie. To dělají například mnozí sportovci před soutěžemi. Dále jsou z buddhismu známé i mnohé vizualizační techniky, které se používají dokonce ještě i dnes například ve sportu. Člověk dýchá vědomě a představuje si např. vítězství nebo to, jak dosáhl vytouženého času.

Logo Meditace

Co je to meditace? Jak mám meditovat?

Vystresovaný? Manažer? Vrcholový sportovec? Nabízíme vám na míru vyrobené stres management a meditační semináře! Kontakt.

Meditace není věcí víry!!!

Různorodé dopady této relaxační metody jsou vědecky podloženy.

Meditace, nebo koncentrovaná introspekce prožívá v posledních letech skutečný výzkumný boom: tři čtvrtiny všech studií byly zveřejněny v posledních pěti letech. Základem těchto výzkumů je jeden skutečně nový poznatek, že náš mozek má i v dospělosti schopnost učit se. Podle toho, jak ho používáme, se přestavuje v souladu s našimi aktivitami. Nejznámější příklad přináší jedna studie, která zkoumala mozky londýnských taxikářů. Studie prokázala, že jejich areály mozku pro "prostorovou paměť" byly výrazně větší než u jiných osob.

Získání takových poznatků exaktním "procesem snímání" bylo možné až před několika desetiletími. Obrázky struktury mozku s vysokým rozlišením se dělají například magnetickou rezonancí. Ale nejen to. Jelikož aktivní nervové buňky mají vyšší spotřebu kyslíku a energie, mohou také vědci zjistit, která část mozku momentálně pracuje. Nedávno výzkumníci tímto způsobem porovnávali, zda je nějaký rozdíl v práci mozku meditujícího a nemeditujícího člověka - a našli reálné výsledky, které dokládají mnohé tvrzené vlivy osobního rozvoje.

Meditace zvyšuje čilost, jasnost a pozornost: v jedné studii byly zkoumané osoby požádány, aby reagovaly z množství podráždění, které jim byly předváděny rychle po sobě, jen na ty "správné". Meditací trénovaní respondenti si už po třech měsících tréninku vedli díky meditaci lépe jak netrénovaní. Mimo jiné se ukázalo, že jejich mozek reagoval na "bezvýznamné" podráždění méně.

Další studie naznačuje, že člověk dokáže již po krátkém čase meditování lépe snášet stres a jeho imunitní systém se posiluje. V rámci ní reagovali respondenti již po šestitýdenním tréninku "meditace soucitu" méně nervózně, když byli úmyslně ponecháni pod tlakem - byli požádáni, aby před publikem přednesli řeč. Výsledky krevních testů také potvrdily lepší stav jejich imunitního systému.

Dále vědci našli v části mozku zvané orbitofrontální kortex obecně více šedých buněk u meditujících respondentů než u ostatních. Tato oblast podle vědců odpovídá mezi jinými za to, jak hodnotíme situace a jak emotivně na ně reagujeme. Jedna další studie vysvětlila, že hustota nervových buněk v této části mozku je o to vyšší, o co déle se člověk věnuje meditaci.

Meditování zlepšuje mezilidské soužití. Respondenti, kteří meditovali denně jen několik minut za "nejlaskavější dobro", se pak chovali laskavěji k neznámým lidem a reagovali méně podezíravě než ostatní, kteří se zúčastnili neutrálního imaginačního cvičení trvajícího stejný čas.

Neurovědec Ulrich Ott shrnuje ve své knize Meditace pro skeptiky výsledky výzkumů v této oblasti. Všechna doposud uvedené studie, ve kterých byli meditující porovnávaní s nemeditujícími respondenty, prokazují vyšší hustotu šedé hmoty nebo zvětšení částí mozku odpovědných za následující pocity, myšlení nebo jednání:

- Percepce těla a řízení pohybů,
- Ovládání pocitů a usmíření se s nepříjemnými zkušenostmi,
- Emocionální zhodnocení situací a reakcí,
- Pocity přítomnosti, radosti a jednoty,
- Soustřeďování a udržování pozornosti,
- Regulace dýchání a krevního oběhu.

Které onemocnění meditace léčí, existují jisté empirické výsledky?

Výsledky výzkumů potvrzují účinek meditace především při stavech bolesti, depresích a stavech strachu. Zakrátko bude meditace úspěšně podporovat i léčení v oblastech: poruchy přijímání potravy a zvládání syndromu deficitu pozornosti (ADHS). Nejvíce studií se zabývá účinky na stres. Zde se v současnosti nejvíce uplatňuje program "zvládnutí stresu prostřednictvím pozornosti" (MBRS). Studie publikovaná koncem roku 2009 poukazuje na dobrou účinnost - už po osmi týdnech tréninku prokazovali respondenti výrazně méně symptomů stresu.

Kam je nejlepší jít, když chci meditovat bez propojení na náboženství?

Třeba se poohlédnout, kde je ve vašem okolí skupina, která má podobný zájem o tuto metodu a zároveň nemá dogmatické názory. Velmi silně bývají pro tuto metodu zaměřené skupiny praktikující Zen; praktikují meditaci bez náboženského obsahu za účelem sebeočišťovaní. Ale ani zde nejsou všechny skupiny stejné. Nejlepší je vyzkoušet nabídky přímo na místě. Podívejte se nejprve dobře na lidi, kteří tam chodí a zjistěte, komu byste mohli věřit v procesu vašeho osobního rozvoje. Radil bych vám, abyste své rozhodnutí udělali v první řadě podle lidí ve skupině a pocitu, jaký z nich máte a až potom v závislosti na používané metody. Například i ve skupinách transcendentální meditace nebo Sahaja jógy se najdou dobří lidé, kteří mají pramálo společného s hnutími, která já vnímám dost kriticky. V buddhismu, křesťanství, ale i v józe se vyskytují samozvaní guruové a šarlatáni, ale stejně tak i centra s lidmi, která jsou upřímná, srdečná a která lidi nechtějí vést misionářsky a v rámci nějaké pevné doktríny.

TU: Meditace, Meditační semináře.

Vystresovaný? Manažer? Vrcholový sportovec? Nabízíme vám na míru vyrobené stres management a meditační semináře! Kontakt.

Přeloženo ze slovenského originálu: Meditácia

Kdo hledá, najde!

Nenašli jste, co jste hledali? Zveme vás na naše webové stránky.

Máte problémy ve svém milostném životě a nevíte, jak dál?
Možná jste také konfrontováni s něčím, co jste doposud považovali za nemožné: „prokletí, démoni“? Možná byste chtěli nahlédnout do možné budoucnosti nebo potřebujete vědět odpovědi na vaše otázky?

Centrum pro bílou magii

Přijďte a prociťte hluboký duchovní mír našeho chrámu. Najděte rovnováhu, mír a novou inspiraci v našich posvátných prostorách. U nás zažijete konzultace zaměřené na vás problém jakož i meditační semináře a pravidelné přednášky o bílé magii, o voodoo a duchovních otázkách.