Poslední jízda
/10/14

''Chviličku'', ozval se za dveřmi slabý hlas starší ženy. Slyšel jsem jak tam něco tahá po zemi. Po dlouhém čekání se dveře otevřeli. Stála přede mnou malá, přibližně devadesátiletá žena. Byla oblečená v hedvábných šatech a měla klobouček se závojem jako v nějakém filmu ze čtyřicátých let.
Vedle ní stál na zemi malý kufřík. Byt vypadal jako by v něm už nikdo po mnoho let nebydlel. Všechen nábytek byl zakrytý utěrkami. Zdi byly prázdné. Na zdech nebyli hodiny, na poličkách nebyli hrníčky ani nějaké ozdůbky. V jednom rohu stála kartónová škatule plná fotografií a skleněného nádobí. Číst více...
Čas
/10/14

Otec: ,,Samozřejmě, synu. Co třeba?"
Syn: ,,Tati kolik peněz vyděláš za jednu hodinu?"
Otec: ,,No, myslím, že tě to nemusí zajíímat. Proč to vůbec chceš vědět?"
Syn: ,,Jen tak. Prosím řekni mi kolik vyděláš za jednu hodinu."
Otec: ,,No dobře, když to teda musí být, tak vydělávám 40 Eur za hodinu."
Syn: ,,Ach!" (Se sklopenou hlavou)
Syn: ,,Tati, můžeš mi teď prosím půjčit 20 eur?"
Otec: ,,(Unavený prací se dost rozhněval) Takže tak! Tak to je důvod, proč se ptáš. Jestli je jediný důvod, proč jsi mě požádal o peníze, aby jsi si mohl koupit další hloupou hračku, nebo podobný nesmysl, tak to ne, kamaráde. Můžeš jít rovnou do svého pokoje a spát! Popřemýšlej, proč jsi tak sobecký. Každý den pracuji dost tvrdě, aby jsem vydělal a potom večer musím poslouchat takové drzé otázky!"
Malý chlapec potichu odešel do svého pokoje a zavřel dveře.
Otec si sedl a začal být ještě rozzlobenější z chlapcových otázek.
,,Jak fikaný je můj syn! Jak se může ptát takové otázky, jen aby získal nějaké peníze!"Číst více...