Jeden starý zenový příběh praví:

Jeden univerzitní profesor přišel za zenovým mistrem do jeho chrámu a řekl mu: „Zatím toho o meditaci hodně nevím, tak jsem se přišel naučit něco nového“. Posadil se a zároveň začal tomu mistrovi vyprávět, co on zažil, co všechno ví, jaké je jeho postavení a životní priority, a proč. Vyprávěl mu o jeho náhledech na svět - jak si on myslí, že ty věci jsou, a proč tak jsou, co je vědecky dokázáno, a co není, co je hloupost, a co je zastaralé. Najednou se ho zenový mistr zeptal: „Nedáte si šálek čaje?“ Profesor mu odpověděl: „No ano, už tak dlouho vyprávím, tak si dám trochu čaje.“ Zenový mistr položil na stůl šálek a začal mu do ní nalévat čaj. On mu zatím dále vyprávěl, jaké má akademické úspěchy, co si on tedy myslí, jak věci fungují, co je to podvědomí a další věci. Zenový mistr mu jen dál naléval, až ten čaj přetékal přes okraj šálku a začal brzy téct nejen po stole, ale i po podlaze. Profesor byl šokován a vykřikl: „Přestaňte! Nevidíte, že ta šálek je už plný? Však už se do něj nic nevejde a já jsem celý mokrý.“ A zenový mistr mu klidně pravil: „Ale ano. No, přesně to je Váš problém. Vy jste úplně plný vlastních názorů a učení o světě. Já Vás nemohu nic naučit! Pokud chcete, abych Vás něco naučil, tak musíte nejprve vylít svůj vlastní vnitřní šálek. Teprve potom Vás můžu něco naučit.“

Zkuste tedy i vy na začátku, když začínáte meditovat, “vylít“ aši představu o tom, co je to meditace nebo, co byste v ní chtěli dosáhnout a snažte se dostat do stavu, o kterém píše Šunrju Suzuki v knížce Zenová mysl, mysl začátečníka.

Foto: © darkbird77 - Istockphoto.com I pmalenky